Archiv
Nalezené příspěvky
TOMÁŠ: "PÁN MŮJ A BŮH MŮJ
7. 11. 2017
1. Když se mu ukázal Kristus, vyznává ho jako: "Můj Pán a můj Bůh". Jak to, že se Kristus nebrání a nepoučuje učedníky, že není Bohem, jak to činí naší SJ. Je zřejmé, že on sám věděl mnohem lépe, kým je ve skutečnosti a své pravé božství potvrdil mnohokrát slovy, činy, zázraky.. Proto mu věříme, následujeme, modlíme se k němu, prosíme a oslavujeme, protože je hoden naší cti a chvály, jako Bůh.
2. Tomáš se ptá na Kristovy rány po hřebech. To je docela jednoduché. Pokud byl Kristus přibit do kůlu, tak musel mít probity obě ruce jedním hřebem. Tomáš používá množné číslo a rád by viděl rány po hřebech. Musely být alespoň dva. To znamená, že Ježíš byl ukřižován, měl ruce rozpjaté na kříži, tak jak o tom píší všechny překlady Písma, historikové, archeologové a další. Tak, jak se chlubí apoštol Pavel Kristem ukřižovaným. Je pro něj mocí Boží a spasením. Proč SJ bojují proti kříži. Přece jejich literatura ještě na začátku 20. století byla ozdobena ilustracemi Krista ukřižovaného a sami svědkové psali o Kristově kříži. Co se tak najednou změnilo v dějinách. Z kříže se stává kůl. Kříž Kristův je nenáviděn, až na smrt.
Tit. 2, 13
7. 11. 2017
Titovi 2:13 "velký Bůh a náš Spasitel Ježíš" (dodatek 6E v PNS)
Tit 2:13 PNS „zatímco čekáme na šťastnou naději a slavné objevení se (epifaneian) velkého Boha a našeho Zachránce (soteros), Krista Ježíše“
Tit 2:13 NWT „while we wait for the happy hope and glorious manifestation (epifaneian) of the great God and of [the] Savior of us, Christ Jesus“
Tit 2:13 intE „prosdechomenoi ten makarian elpida kai epifaneian tes doxes tou megalou Theou kai soteros hemon
Christou Iesou“
Tit 2:13 ČEP „a očekávali blažené splnění naděje a příchod slávy velikého Boha a našeho Spasitele Ježíše Krista“
NWT vkládá před výraz Savior (Zachránce, Spasitel) člen [the], aby se vyvolal dojem, že text mluví o dvou osobách – 1) o Bohu a 2) o Ježíši Kristu, přestože v původním řeckém textu použit pouze jediný určitý člen.
V češtině členy nepoužíváme. SJ ovšem přesto Tit 2:13 vykládají tak, že pasáž mluví o dvou osobách.
Pro pochopení tohoto verše není až tak podstatné, že v NWT je v angličtině přidán určitý člen před slovo Zachránce ([the] Savior), aby text uváděl dvě osoby. Podstatný je totiž kontext a obsah tohoto verše. Tit 2:13 mluví o „objevení se velkého Boha a našeho Zachránce“. Slovo „objevení se“ (epifanea) je v celém NZ
pouze 6x, přičemž se nikdy nevztahuje na Otce, ale vždy pouze na Ježíše Krista: 2Te 2:8; 1Tim 6:14; 2Tim
1:10; 4:1, 8; Tit 2:13.
2Te 2:8 PNS Potom bude vskutku zjeven ten nezákonný, kterého Pán Ježíš odstraní duchem svých úst a přivede vniveč projevením (epifanea) své přítomnosti.
1Ti 6:14 PNS abys zachovával přikázání neposkvrněným způsobem a bez výtky až do objevení se (epifanea) našeho Pána Ježíše Krista.
2Ti 1:10 PNS nyní se to však stalo jasně patrným prostřednictvím objevení se (epifanea) našeho Zachránce, Krista Ježíše, který zrušil smrt, ale vrhl světlo na život a na neporušenost prostřednictvím dobré zprávy,
2Ti 4:1 PNS Slavnostně ti ukládám před Bohem a Kristem Ježíšem, který je určen, aby soudil živé a mrtvé, a při jeho objevení se (epifanea) a jeho království:
2Ti 4:8 PNS Od tohoto času je pro mne vyhrazena koruna spravedlnosti, kterou mi dá Pán, ten spravedlivý soudce, jako odměnu v onen den, ne však pouze mně, ale také všem těm, kdo milovali jeho objevení se (epifanea).
Tit 2:13 PNS zatímco čekáme na šťastnou naději a slavné objevení se velkého Boha a našeho Zachránce, Krista Ježíše, Písmo učí, že Ježíš svým „objevením se“ (epifanea) zrušil smrt a další jeho „objevení se“ (epifanea) očekáváme. Víme, že se neobjevil Otec, ani nečekáváme to, že se Otec objeví znovu. Krom toho je v řeckém originále výraz epifanea (objevení se) blíže k výrazu Bůh (Theos) než k výrazu Kristus (Christos). Význam textu Titovi 2:13 je tedy nepochybný: „čekáme na šťastnou naději a slavné objevení se velkého Boha = našeho Zachránce = Krista Ježíše“.
Ještě poznámka výrazu Zachránce: V Hebrejských písmech je u Izajáše 43:11 uvedeno: „Já — já jsem JHVH (Jehova) a kromě mne není zachránce. (LXX: soteros). (Také 45:15, 21; 49:26; 60:16; 63:8; v NZ: Tit 2:10; 3:4, atd.) A přesto je v NZ Ježíš mnohokrát označován právě titulem Zachránce (soteros). Je to možné jen tehdy, pokud je Ježíš Bůh JHVH, stejně tak jako jeho Otec je Bůh JHVH.
Je Ježíš archandělem Michalem?
7. 11. 2017
Je Ježíš Kristus archandělem Michaelem?
Společnost Strážná Věž učí, že Ježíš před svým příchodem na zem existoval jako archanděl Michael a že po svém vzkříšení se opět stal archandělem Michaelem. Tvrdí, že Ježíš byl pouhým člověkem, když byl na zemi, a že když zemřel,1. přestal “člověk” Ježíš existovat1 a byl vzkříšen jako “duchovní bytost” archanděl Michael:
“Doklady tedy svědčí pro to, že Boží Syn byl znám jako Michael předtím, než přišel na zem, a je tím jménem znám i od svého návratu do nebe, kde přebývá jako oslavený duchovní Boží Syn.”–Rozmlouvat z Písma, 1985, Watchtower Bible and Tract Society, str. 120
Aby se pokusili dokázat, že Ježíš je archanděl Michael, svědkové Jehovovi často používají verše jako Daniel 10:13, kde je Michael viděn jako “jeden z nejpřednějších knížat.” Avšak skutečnost, že je Michael “jedním z nejpřednějších knížat,” ukazuje, že Michael není jedinečný. Ježíš je více než jen “Kníže” nebo “Vládce.” Bible nazývá Ježíše “Králem Králů” a “Pánem Pánů.” (Zjevení 17:14; 19:16) Tento titul ukazuje absolutní svrchovanost a autoritu a má daleko do označení “jeden z nejpřednějších knížat”, kdy je jeden ve skupině sobě rovných.
1. Tesaloničanům 4:16 uvádí: “Protože sám Pán sestoupí z nebe s přikazujícím zvoláním, s hlasem archanděla a s Boží trubkou…” Svědkové Jehovovi používají tento verš, aby se pokusili dokázat, že Ježíš je archanděl Michael, protože přichází “s hlasem archanděla.” Avšak skutečnost, že Ježíš přichází s hlasem archanděla, neznamená, že On je archandělem. Povšimněte si, že tento verš též říká, že Ježíš přichází s Boží trubkou, ale nikdo nesouhlasí s tím, že Ježíš je Bůh jen proto, že přichází s Boží trubkou.
Ve 2.Tesaloničanům 1:7 čteme o “zjevení Pána Ježíše z nebe s jeho mocnými anděly v planoucím ohni.” A tak se zdá, že Ježíš přijde s archandělem, který zakřičí. V Zecharjáš 14:5-6 čteme, že Bůh Jehova “přijde, a všichni svatí budou s ním. A v ten den se stane, že nebude žádné drahocenné světlo.” Srovnáním těchto veršů o příchodu Jehovy s příchodem Krista, popsaném ve 2.Tesaloničanům 1:7 a v Matouši 24:29-31, je jasné, že Jehova přicházející v Zecharjáši je Ježíš přicházející se “svými anděly” ve 24.kapitole Matouše a ve 2.Tesaloničanům.
Aby mohli dokázat, že když se Ježíš prohlašoval za “Božího Syna”, tvrdil tím, že je jedním z Božích andělů, často svědkové Jehovovi poukazují na Job 38:7, kde jsou andělé nazváni Božími syny. Avšak Hebrejcům 1:5 říká: “Kterému z andělů například kdy řekl: ‘Ty jsi můj syn; já, já jsem se dnes stal tvým otcem’? A opět: ‘Sám se stanu jeho otcem a on sám se stane mým synem’?” Jelikož si Bible neodporuje, je zřejmé, že Ježíš je nazván “Božím Synem” v jiném smyslu než jsou Božími syny nazváni andělé.
Historicky vzato, židé chápali pojem “syn” ve významu “další po” (viz 1.Královská 20:35; Nehemiáš 12:28) Proto když se Ježíš prohlásil za “Božího Syna” (Jan 19:7), židé se Ho pokusili kamenovat pro rouhání (Leviticus 24:16), neboť Mu rozuměli, že se prohlašuje za “dalšího po Bohu”, a tak tvrdí, že je Bohem Jehovou. (Jan 5:18) V Izajáši 46:9 Bůh vyhlašuje: “Já jsem Bůh a není jiný Bůh ani nikdo jako já.”
Výraz “jediný zplozený” neznamená nezbytně, že Ježíš byl stvořen. Když je Ježíš nazván v Jan 1:18 “jediným zplozeným Bohem”, označuje to Kristovu jedinečnost jakožto Boha. Původně se myslelo, že výraz monogenese (monogenhV) je odvozen od monos (monoV), což znamená “jediný” a gennao (gennaw) znamená “zplozený.” Avšak další bádání ukázalo, že výraz genese není odvozen od gennao, nýbrž od genos (genoV), což znamená “druh” nebo “typ.” Proto když Bible označuje Ježíše jako “jediného zplozeného Boha”, doslova říká, že Ježíš je “jedním a jediným Bohem.” (viz Jan 1:18, NIV)