KDE JE TĚCH CHYBĚJÍCÍCH 20 LET?
Aby Strážná věž umístila pád Jeruzaléma do 18. roku vlády Nebukadrecara, datuje jeho vládu mezi roky 624 př. n. l. a 582 př. n. l., 15. zatímco všichni sekulární dějepisci umisťují Nebukadrecarovu vládu mezi roky 604 př. n. l. a 562 př. n. l. A tak chronologie Strážné věže vyžaduje, aby bylo k novobabylonskému období přidáno 20 let dosahujících celkem 43 let mezi koncem Nebukadrecarovy vlády a pádem Babylona v roce 539 př. n. l., 16. místo 23 let udávaných historickými záznamy. Proto si musíme položit otázky: Kde jsou ty chybějící záznamy? Kam máme umístit těch chybějících 20 let?
TEHDEJŠÍ NOVOBABYLONSKÉ OBCHODNÍ TABULKY
Nejpřesvědčivějšími důkazy ohledně nesprávnosti chronologie Strážné věže uvádějící 90 let Babylona jsou asi ekonomicko-administrativní a právní babylonské dokumenty. Dokazují nade vší pochybnost, že nelze přidat potřebných 20 let, a tím umístit pád Jeruzaléma do roku 607 př. n. l. namísto správného data 587 př. n. l. Jak to dokazují?
Podle Paul-Alain Beaulieu bylo nalezeno přes 3 000 klínových právních a administrativních textů datujících vlády novobabylonských králů. 17. Stejně jako dnes určují obchodní kontakty a účtenky měsíc, den a rok určité periody, tak i tyto dokumenty určují měsíc, den a rok vlády babylonského krále. Proč je to podstatné? Díky obrovskému množství dostupných ekonomických textů a díky tomu, že některé dokumenty překrývají období mezi vládami králů, jsou historikové schopni vypočítat s obrovskou přesností, jak dlouho který král vládl. W. St. Chad Boscawen to shrnuje:
„Zkoumáním rodokmenu rodiny Egibi se dostáváme k vládním rokům králů, jak nám je předkládají tabulky, a k následujícím výsledkům:— Tabulky určují 43 let vlády Nebukadrecara…2 roky Evil-merodaka…4 roky Neriglisara…17 let Nabonida…9 let Kýra…“— W. St. Chad Boscawen, Transactions of the Society of Biblical Archaeology, sv. VI (London, Jan 1878), str. 10 (W. St. Chad Boscawen,Transactions of the Society of Biblical Archaeology, vol. VI (London, Jan 1878), p. 10)
Nyní prozkoumáme důkazy uvedené v těchto soudobých obchodních tabulkách, které souvisejí s vládami jednotlivých babylonských králů, abychom dokázali, že do 70 leté chronologie Babylona nelze vložit dalších 20 let.
NEBUKADRECARŮV 43. ROK VLÁDY SOUVISEJÍCÍ S NÁSTUPNÍM ROKEM EVIL-MERODAKA
Společnost Strážná věž připouští: „Nebukadrecar panoval jako král 43 let…“ 18. A přesto Společnost uvádí roky jeho vlády o 20 let dříve než jakýkoli dnešní historický pramen. Proto se ptáme: Lze přidat dalších 20 let ke vládě Nebukadrecara nebo k období mezi jeho vládou a nástupním rokem Evil-merodaka? Odpověď zní „Ne,“ jak je popsáno níže.
BM 30254
První soudobou babylonskou obchodní tabulkou, kterou prozkoumáme, je BM 30254. Souvisí s jednoletým obdobím mezi 43. rokem vlády Nebukadrecara a nástupním rokem Evil-merodaka. Ronald H. Sack ji přeložil takto:
„… dáma Lit-ka-idi… k dispozici Nabuahheiddinu, synu Sula…čtyřicátý třetí rok vlády Nebukadrecara, babylonského krále… v měsíci Kislimu, nástupnický rok [Amel]-Marduka, babylonského krále, …Gugua koupil (Lit-ka-idi) [pro] Nabuahheiddina. …[nástup]ní rok [Amel-Mar]duka, babylonského krále.“—Ronald H. Sack, Amel-Marduk 562-560 př. n. l., (Neukirchen-Vlyun: Verlag Butzon & Bercker Kevelaer, 1972), str. 63 (Ronald H. Sack,Amel-Marduk 562-560 B.C., (Neukirchen-Vlyun: Verlag Butzon & Bercker Kevelaer, 1972), p. 63)
Sack shrnuje tuto transakci slovy:
„Jedna transakce zahrnovala koupi otrokyně Litka-idy a odehrála se během devátého měsíce vnástupnickém roce Amel-Marduka. Zdá se, že tato otrokyně byla předána k dispozici ve čtyřicátém třetím roce Nebukadrecarovy vlády. Na oplátku bylo vyplaceno dvanáct šekelů stříbra, což ‘zaručovalo’ návrat této otrokyně. Avšak v příštím roce byla Litka-idi koupena ‘za plnou cenu’ (ana simi gamrutu) devatenácti a půl šekelu stříbra.“—Ronald H. Sack, Neriglissar-King of Babylon, (Neukirchen-Vluyn: Neukirchener Verlag, 1994), str. 37-38 (Ronald H. Sack, Neriglissar-King of Babylon, (Neukirchen-Vluyn: Neukirchener Verlag, 1994), pp. 37-38)
BIBLICKÝ DŮKAZ
Nejenže BM 30254 nedovoluje mezi Nebukadrecarův 43. rok vlády a první rok vlády Evil-Merodaka přidat 20 let, ale i Bible potvrzuje, že Nebukadrecar vládl pouze po dobu 43 let. Následuje důkaz. Ve 2. Královské 24:11-12 čteme o exilu judského krále Jehojakina a obyvatelů Jeruzaléma zavlečených do Babylona během Nebukadrecarova „osmého roku kralování”. Je zde uvedeno:
„A babylonský král Nebukadrecar přistoupil k tomu, aby přišel proti městu, zatímco je jeho sluhové obléhali. Posléze judský král Jehojakin vyšel k babylonskému králi, on se svou matkou a svými sluhy a svými knížaty a svými dvorními úředníky; a babylonský král ho vzal v osmém roce svého kralování.“
Tentýž exil Jehojakina a Jeruzaléma je popsán v Jeremjáši 52:28, kde stojí, že se konal v „sedmém roce“ Nebukadrecarovy vlády. Tento rozpor mezi zaznamenanými roky lze uvést v soulad, když si uvědomíme, že „osmý rok“ ve 2. Královské 24:12 zahrnuje i „rok počátku Nebukadrecarova kralování,“ nebo-li nástupnický rok, zatímco „sedmý rok“ v Jeremjáši 52:28 uvádí pouze kompletní vládní roky, po které Nebukadrecar vládl. Tudíž, jak vyplývá z našich výpočtů, vyjdeme z Jeremjášova tvrzení, že Jehojakin byl poslán do vyhnanství v 7. roce kralování Nebukadrecara. Poté se podíváme na záznam o délce tohoto vyhnanství do Jeremjáše 52:31:
„Posléze, ve třicátém sedmém roce vyhnanství judského krále Jehojakina, ve dvanáctém měsíci, dvacátý pátý den měsíce, se stalo, že babylonský král Evil-merodak v roce, kdy se stal králem, pozdvihl hlavu judského krále Jehojakina a přistoupil k tomu, aby ho vyvedl z věznice.“
A tak 7 let vlády Nebukadrecara plus 37 let vyhnanství vedoucí k nástupnickému roku Evil-merodaka dává celkem 44 let. Tudíž Bible potvrzuje, že Nebukadrecar vládl 43 let, což souvisí s nástupnickým rokem Evil-merodaka v roce číslo 44.
EVIL-MERODAKŮV 2. ROK VLÁDY JE PROPOJEN S NÁSTUPNÍM ROKEM NERIGLISARA
Po zjištění, že nelze přidat dalších 20 let mezi 43. rok vlády Nebukadrecara a první rok vlády Evil-merodaka, se budeme zabývat Evil-merodakovým nástupcem, Neriglisarem. Lze přidat 20 let do období mezi vlády Evil-merodaka a Neriglisara? Odpověď znovu zní: „Ne.“
Společnost Strážná věž připouští, že archeologické důkazy poukazují, že Evil-merodak vládl dva roky a jeho nástupce Neriglisar vládl čtyři roky. Prohlašuje:
„Byly nalezeny tabulky, které pocházejí ze druhého roku vlády Avil-Marduka (Evil-merodaka, 2 Kr 25:27, 28). A jsou známy také tabulky se smlouvami pocházející ze čtvrtého roku vlády Neriglisara, který je považován za Avil-Mardukova následníka.“—Hlubší pochopení Písma, sv. 1, 1988, str. 700 (Insight on the Scriptures, vol 1, 1988, p. 453)
NBC 4897
Jedna z nejsoudobějších ekonomických tabulek, která ukazuje, že je nemožné přidat 20 let mezi vládu Evil-merodaka a vládu Neriglisara, je NBC 4897. O této tabulce napsali historikové G. van Driel a K.R. Nemet-Nejat:
“NBC 4897 je dvourozměrná kamenná deska shrnující roční přírůstky institucionálního stáda ovcí a koz, jejich jednotlivé výnosy z vlny a kozí srsti, a počet kůží a počet zvířat daných místo mezd, od 37. roku vlády Nebukadrecara II. do prvního roku vlády Neriglisara. …Tato tabulka udává pravidelné přírůstky stáda v jednotlivých letech…“— G. van Driel a K.R. Nemet-Nejat, Journal of Cuneiform Studies, sv. 46:4, 1994, str. 47 (G. van Driel and K.R. Nemet-Nejat, Journal of Cuneiform Studies, vol. 46:4, 1994, p. 47)
Vzhledem k tomu, že NBC 4897 pečlivě vyjmenovává přírůstky ovcí a koz „z jednoho roku na druhý“ od konce Nebukadrecarovy vlády do prvního roku vlády Neriglisara, nezvratně tím dokazuje, že je nemožné přidat dalších 20 let mezi vládní roky těchto králů. Překlad NBC 4897 zní následovně:
„Konečná hodnota: 487, 43. rok… Úhrn: 104 jako příjem z měsíce Adaru, nástupní rok Amel-Marduka… Konečná hodnota: 665, 1. rok… Konečná hodnota: 789, 2. rok… Konečná hodnota: 922, 1. rok vlády Nergal-sarra-usura, krále Babylona…“— G. van Driel a K.R. Nemet-Nejat, Journal of Cuneiform Studies, sv. 46:4, 1994, str. 53 (G. van Driel and K.R. Nemet-Nejat, Journal of Cuneiform Studies, vol. 46:4, 1994, p. 53)
AO 8561
Jinou zajímavou tabulkou je AO 8561 (nebo-li Sackův text číslo 95). Zaznamenává odhad sklizně na tři roky. Ronald H. Sack komentuje:
„Jiným zajímavým textem je č. 95…Pravděpodobně pochází z nástupního roku Neriglisara, když určuje jeho nástup vlády do měsíce Kislimu jako doby, kdy byl tento ‘odhadovaný výnos’ z vlád Amel-Marduka a Nebukadrecara rozdělován.“—Ronald H. Sack, Amel-Marduk 562-560 př. n. l., (Neukirchen-Vlyun: Verlag Butzon & Bercker Kevelaer, 1972), str. 41 (Ronald H. Sack, Amel-Marduk 562-560 B.C.,(Neukirchen-Vlyun: Verlag Butzon & Bercker Kevelaer, 1972), p. 41)
Překlad AO 8561 je podle Ronalda H. Sacka následující:
„Dokument se týká …odhadovaného výnosu z prvního vládního roku Amel-Marduka, krále Babylona …Měsíc Kislim, nástupní rok Nergal-sarra-usura. Úhrn jedno sto osmdesát pět kurru,dvě pi, a dvanáct qa k datu obdržení (od výše uvedených zaměstnanců). Zbývající tři sta čtyřicet kurru, jedna pi, devět qa k datu jsou k dispozici Nabu-ahhe-sullimovi. …(Ohledně) [dvanácti set] kurru k datu, odhadovaný výnos vodního toku [Iddiny] [k] čtyřicátému druhému a čtyřicátému třetímu roku… Úhrn sedm set třicet devět kurru,jedna pi, k datům obdržení …Čtyři sta osmdesát dva kurru, třicet qa k datům, odhadovaný výnos vodního toku Iddiny z prvního roku je k dispozici Zerijamu, synu Nabu-iddina.“ —Ronald H. Sack, Amel-Marduk 562-560 př. n. l., (Neukirchen-Vlyun: Verlag Butzon & Bercker Kevelaer, 1972), str. 116-117 (Ronald H. Sack, Amel-Marduk 562-560 B.C., (Neukirchen-Vlyun: Verlag Butzon & Bercker Kevelaer, 1972), pp. 116-117)
Jelikož tato tabulka ukazuje, že výnosy z těchto polí (pokrývající období tří let mezi posledním rokem vlády Nebukadrecara a dvěma vládními roky Evil-merodaka) byly rozděleny v prvním roce vlády Neriglisara, je to důkaz, že nelze přidat dalších 20 let mezi vládní roky Nebukadrecara a Neriglisara, neboť 23 let by byla velmi dlouhá doba čekání na rozdělení této sklizně.
NERIGLISARŮV 4. ROK VLÁDY SOUVISÍ S 2-3 MĚSÍCI VLÁDY LABASHI-MARDUKA A S NÁSTUPNÍM ROKEM NABONIDA
YBC 4012
YBC 4012 je ekonomická tabulka z babylonské sbírky na Yalské univerzitě se záznamem stříbra zaplaceného Babylonu za provedenou stavbu chrámu Eanna během „3. roku vlády Nergal-[sarra-usura], krále Babylona.“ Tento dokument nese datum „Měsíc Ajaru, 22. den, nástupní rok Labashi-Marduka, krále Babylona.“ 19. To je podstatné, protože to dokazuje, že Labashi-Marduk usedl na trůn brzy, ve 4. roce vlády svého otce. Jak to dokazuje? Společnost Strážná věž připouští:
„Vládní roky byly oficiálními roky kralování, a všeobecně se počítaly od nisanu do nisanu neboli od jara do jara.“—„Celé Písmo je inspirováno Bohem a prospěšné,“ 1963, 1990 edition, str. 284 (“All Scripture Is Inspired of God and Beneficial,”1963, 1990 edition, p. 284)
SVzhledem k tomu, že měsíc „Ajaru“ odpovídá našim kalendářním měsícům duben/květen a ihned následuje po měsíci nisanu 20. od kterého se počítaly vládní roky, je jasné, že Labashi-Marduk usedl na trůn na samém začátku 4. roku vlády svého otce Neriglisara. Co se týče ekonomických tabulek dokládajících krátkou vládu Labashi-Marduka, Parker a Dubberstein vysvětlují:
„Nergal-shar-usurova smrt nastala koncem dubna nebo začátkem května roku 556. …Labashi-Marduk byl nejspíše uznáván jako král pouze v květnu a červnu roku 556, a možná ani tehdy ne v celé Babylonii …Nabonidus byl s největší pravděpodobností soupeřem o trůn již od smrti Nergal-shar-usura. Do konce června roku 556 se stal jediným vládcem Babylonie.“—Richard A. Parker a Waldo H. Dubberstein, Babylonian Chronology 626 př. n. l. – 45 n. l., (University of Chicago Press, Chicago, IL 1942, 1946 edition), str. 10-11 (Richard A. Parker and Waldo H. Dubberstein,Babylonian Chronology 626 B.C. – A.D. 45,(University of Chicago Press, Chicago, IL 1942, 1946 edition), pp. 10-11)
NABON 13
Nabon 13 je další tabulka dokazující, že nelze přidat dalších 20 let mezi vládu Neriglisara a nástupní rok Nabonida. Historik Muhammad A. Dandamaev vysvětluje:
„Nbn 13 [srov. Peiserův přepis a překlad v KB 4:206-209]: ‘Belilitu …předložila níže uvedené soudci Nabonidovi, králi Babylona: „V měsíci Abu, v prvním roce vlády Nergal-sar-usura, krále Babylona, jsem prodala svého otroka …ale on mi nezaplatil a sepsal dlužní úpis.“ Babylon, 12. den (měsíce) Sabatu, nástupní rok Nabonida, krále Babylona.’ Z textu jasně vyplývá, že Belilitu prodala otroka… ale o tři roky později podala stížnost, že dosud neobdržela za svého otroka peníze.“—Muhammad A. Dandamaev, Slavery In Babylonia from Nabopolassar to Alexander The Great (626 – 331 př. n. l.), (Dekalb, IL: Northern Illinois University Press, 1984), str. 189-190 (Muhammad A. Dandamaev, Slavery In Babylonia from Nabopolassar to Alexander The Great (626 – 331 BC), (Dekalb, IL: Northern Illinois University Press, 1984), pp. 189-190)
„Tři roky“ od prvního roku vlády Neriglisara do „nástupního roku Nabonida“ se zdají být rozumnou dobou čekání před podáním stížnosti, že nebylo zaplaceno za uzavření obchodu. A kdybychom měli přidat k tomuto období dalších 20 let, činilo by Belilituino čekání celých 23 let, což se zdá být zcela nepravděpodobné. A tak máme další ekonomický text potvrzující uznávané 4 roky mezi Neriglisarem a Nabonidem.
NABONIDOVA 17 LETÁ VLÁDA SOUVISÍ S PÁDEM BABYLONA V ROCE 539 PŘ. N. L.
Z prohlášení v publikacích Strážné věže je jasné, že Společnost souhlasí se sekulárními historiky v délce Nabonidovy vlády a údajích poskytnutých během jeho vlády. Například co se týče v Bibli zmíněného babylonského krále Belšacara, Společnost Strážná věž ve své publikaci „Celé Písmo je inspirováno Bohem a prospěšné“ v poznámce pod čarou na straně 139 poznamenává (“All Scripture is Inspired of God and Beneficial,” p. 139) , že „Nabonid začal vládnout pravděpodobně roku 556 př. n. l., a třetí rok jeho vládya ‚Belšacarův první rok‘ byl zřejmě rok 553 př. n. l. — Daniel 7:1.“ Toto prohlášení spolu s citací Beróssósa z Josephusova díla, jak ji uvádí Společnost konstatující, že Babylon podlehl Persii „v sedmnáctém roce jeho [Nabonidovy] vlády,“ 21. potvrzuje, že Společnost Strážná věž souhlasí s historiky ohledně 17 leté Nabonidovy vlády. A abychom dokázali, že nelze přidat dalších 20 let k Nabonidově vládě a pádu Babylona, prozkoumáme ještě soudobé obchodní tabulky z novobabylonského období.
SAKF 165 neboli OBERHUBER FLOREZ 165
Existuje několik ekonomických tabulek spojujících 17. rok Nabonidovy vlády s prvním rokem vlády perského Kýra. I když většinu své pozornosti zaměříme na text číslo 165 z Oberhuber Florezových dokumentů, stojí za zmínku pár jiných dokumentů spojujících 17. rok Nabonidovy vlády s 1. vládním rokem Kýra. Historik Jerome Peat komentuje:
„Rovněž jako tento přímý důkaz spoluregentství v prvním roce vlády Kýra, existuje též odkaz v CT 57 56 na ‘Rok 17,’ zcela zřejmě 17. rok Nabonidovy vlády. …Naopak, CT 57 52:3 zmiňuje ‘Rok 17,’ a poté je samotný text datován do Roku 1 Kýra, sar matati. ….Oberhuber Florenz 165 vyjmenovává předměty pro chrámy Uruku z Roku 17 do Roku 1 Kýra, sar babili sar matati.”—Jerome Peat, “Cyrus ‘King of lands,’ Cambyses ‘King of Babylon’: the Disputed Co-regency,” Journal of Cuneiform Studies, sv. 41/2, podzim 1989, str. 209 (Jerome Peat, “Cyrus ‘King of lands,’ Cambyses ‘King of Babylon’: the Disputed Co-regency,” Journal of Cuneiform Studies, vol. 41/2, Autum 1989, p. 209)
Jak je patrné, z ekonomických tabulek tohoto období jasně vyplývá, že 17. rok vlády Nabonida souvisí s prvním rokem vlády Kýra. Ohledně výše zmíněné SAKF 165 vysvětluje J.A. Brinkman z the Oriental Institute, University of Chicago:
„V letech 1958 a 1960 publikoval profesor Karl Oberhuber z the University of Innsbruck 165 klínopisných textů ze sbírky Archeologického Muzea ve Florenci. Třicet z těchto textů pochází z novobabylonského období. …Kromě dvou dopisů (č. 139 a 152) jsou všechny dokumenty ekonomické, tj., právního či administrativního charakteru. …V jiném zajímavém dokumentu inventarizujícím vlněné oděvy vyrobené z kultovních soch bohů v Urukushledáváme, že kultovní postupy zde během perské nadvlády nebyly nijak přerušeny, jak se dozvídáme z politické administrativy země.“—J.A. Brinkman, “Neo-Babylonian Texts in the Archeological Museum at Florence,” Journal of Near Eastern Studies, sv. xxv, leden-říjen 1966, str. 202 (J.A. Brinkman, “Neo-Babylonian Texts in the Archeological Museum at Florence,” Journal of Near Eastern Studies, vol. xxv, Jan-Oct 1966, p. 202)
Na stranách 208-209 téhož článku pokračuje Brinkman v popisu textu z SAKF 165:
„Č. 165 …Tento text je též unikátním inventářem vlněných oděvů v tom, že je uspořádán chronologicky. A navíc pokrývá nepostradatelné roky před a po perském dobytí Babylona …Nabonidus, rok 17 …Kýrus, rok 1”— J.A. Brinkman, “Neo-Babylonian Texts in the Archeological Museum at Florence,” Journal of Near Eastern Studies, sv. xxv, leden-říjen 1966, str. 208-209 (J.A. Brinkman, “Neo-Babylonian Texts in the Archeological Museum at Florence,” Journal of Near Eastern Studies, vol. xxv, Jan-Oct 1966, pp. 208-209)
A tak díky těmto soudobým obchodním tabulkám máme jasné důkazy, že pád Babylona nastal v 17. roce vlády Nabonida, při dobytí perským králem Kýrem. Společnost Strážná věž ve své publikaci Hlubší pochopení Písma, v 1. svazku na straně 700, zmiňuje jiné potvrzení roku 539 př. n. l. pro pád Babylona.
Zde Společnost hovoří o hliněné babylonské tabulce ze „sedmého roku Kambýsa II.,“ která poskytuje důkazy o „dvou zatměních Měsíce,“ jež „mohou být ztotožněna se zatměními, která byla v Babyloně pozorována 16. července 523 př. n. l. a 10. ledna 522 př. n. l. (Oppolzer’s Canon of Eclipses, přeložil O. Gingerich, 1962, p. 335).” Společnost dále vysvětluje:
„Z této tabulky tedy vyplývá, že sedmý rok Kambýsa II. začal na jaře roku 523 př. n. l. [Toto je astronomicky doložené datum.][**] Vzhledem k této skutečnosti byl tedy prvním rokem Kambýsovy vlády rok 529 př. n. l., a jeho nástupním rokem a zároveň posledním rokem Kýra II. jakožto babylonského krále byl rok 530 př. n. l. …Jestliže byl tedy rok 530 př. n. l. devátým vládním rokem babylonského krále Kýra II., pak podle tohoto výpočtu byl jeho prvním vládním rokem rok 538 př. n. l., a rokem, kdy do úřadu nastoupil, rok 539 př. n. l.“ —Hlubší pochopení Písma, sv. 1, 1988, str. 700
[**] Tato věta se vyskytuje v anglické verzi publikace. V české verzi chybí. (Insight on the Scriptures, vol. 1, 1988, p. 453)
Společnost Strážná věž tudíž souhlasí s astronomickým datováním potvrzujícím údaje sekulárních historiků o pádu Babylona v roce 539 př. n. l. Jelikož jsme nezvratně dokázali, že žádným způsobem nelze k novobabylonskému období přidat dalších 20 let, nyní prozkoumáme jiný archeologický dokument dokazující astronomicky doložené datum Nebukadrecarovy 37 leté vlády.
ASTRONOMICKÉ KALENDÁŘE
VAT 4956 DOKAZUJE, ŽE ROK 568/567 PŘ. N. L. BYL 37. ROKEM NEBUKADRECAROVY VLÁDY.
Z četných zpráv o zatměních a z astronomických kalendářů z novobabylonského období zjišťujeme, že astronomicky potvrzují data v průběhu tohoto období. Poskytují podrobnosti o postavení měsíce a tehdy známých pěti planet naší sluneční soustavy. Za zmínku stojí astronomický kalendář VAT 4956 určující datum 37. roku vlády Nebukadrecara. Stojí v něm:
„37. rok vlády Nebukadrecara, babylonského krále. …Měsíc II …Saturn byl před Vlaštovkou … 10., Merkur [vyšel] na západě za [Malými] Blíženci… Venuše zůstala 1 kubit a 4 prsty nad Lvem. …Měsíc III …Merkur přešel pod Marsem k východu; Jupiter byl nad Štírem; Venuše byla západně od Lva… 15., jeden bůh byl viděn s jiným; východ slunce k západu měsíce: 7° 30’. Zatmění měsíce, které bylo vynecháno…“—A.J. Sachs & H. Hunger, Astronomical Diaries and Related Texts from Babylonia, sv. I (Wien: Verlag der Osterreichischen Akademie der Wissenschaften, 1988), str. 47, 49 (A.J. Sachs & H. Hunger, Astronomical Diaries and Related Texts from Babylonia, vol. I (Wien: Verlag der Osterreichischen Akademie der Wissenschaften, 1988), pp. 47, 49)
Tento kalendář komentuje Bartel L. VanderWaerden:
„Text VAT 4956, datováno od 37. roku Nebukadrecara II. (–567) …dochovala se pouze kopie mnohem pozdějšího data, zdá se však, že se jedná o věrný opis (pravopisně poněkud modernější) originálu z doby Nebukadrecara. …15. Simanu nalézáme zajímavou poznámku: ‘Zatmění měsíce, ke kterému nedošlo’. Pojednává o zatmění měsíce ze 4. července –567, které nebylo možné pozorovat v Babyloně, protože úplněk se tam objevil krátce po poledni.“ — Bartel L. VanderWaerden, Science Awakening, sv. II, (New York: Oxford University Press, 1974), str. 96-97 (Bartel L. VanderWaerden,Science Awakening, vol. II, (New York: Oxford University Press, 1974), pp. 96-97)
Datum tohoto zatmění je několikrát potvrzeno. Postavení Saturna je jasně uvedeno v souvislosti s ostatními čtyřmi planetami. Jelikož oběžná dráha Saturnu trvá 29 let, 22.tato pozice spolu s pozicemi ostatních planet dokazuje, že toto zatmění nelze datovat do žádného jiného období. Ohledně přesnosti těchto kalendářů uznává Společnost Strážná věž:
„Dnešní chronologové poukazují na to, že takové kombinace postavení hvězd se znovu opakují až za tisíce let. Tyto astronomické kalendáře obsahují zmínky o vládách určitých králů a zdá se, že se shodují s údaji v Ptolemaiově kánonu.“—Hlubší pochopení Písma, sv. 1, 1988, str. 703 (Insight on the Scriptures, vol. 1, 1988, p. 456)
Společnost Strážná věž tudíž uznává pádnost astronomických kalendářů, jako je VAT 4956, které potvrzují vlády králů uvedené v Ptolemaiově kánonu a mnoha jiných archeologických artefaktech, o nichž jsme se již zmínili. Co však Společnost Strážná věž činí s těmito nezvratnými důkazy, které jsou v rozporu s jejím datováním ohledně Nebukadrecarovy vlády a pádu Jeruzaléma? Prozkoumejme nyní její argumenty.