70 NEBO 90 LET OTROCTVÍ V BABYLÓNĚ?
BYL JERUZALÉMSKÝ CHRÁM ZNIČENÝ PO DOBU 70 NEBO 90 LET?
Strážná věž připouští, že její datování pádu Jeruzaléma do roku 607 př. n. l. nesouhlasí se sekulární chronologií, která datuje zničení Jeruzaléma do let 587/586 př. n. l.8. A přece tvrdí, že její datování lépe vyhovuje biblické chronologii než datum uváděné sekulárními dějepisci. Je to pravda? Prozkoumejme, co o tom říká Písmo.
První na tomto seznamu biblických důkazů podporujících pro pád Jeruzaléma sekulární datum 587 př. n. l. je skutečnost, že ve čtvrtém roce vlády krále Dareia ležel Jeruzalémský chrám v ruinách 70 let, nikoli 90 let. Biblický záznam v Zecharjáši zní:
Kdy začalo toto bědování kvůli Jeruzalému a jeho chrámu? Byl ve čtvrtém roce vlády krále Dareia chrám v Jeruzalémě zničen na dobu 70 let (v roce 587 př. n. l.) nebo 90 let (v roce 607 př. n. l.)? Vzhledem k tomu, že Zecharjáš 7:1 jasně uvádí, že to bylo „sedmdesát let“, co nastalo zničení, potřebujeme už jen vědět, jaké datum připadá na čtvrtý rok Dareiovy vlády, abychom mohli vypočítat, kdy byl chrám zničen. V tomto případě Společnost Strážná věž vskutku souhlasí s datem udávaným sekulárními dějepisci a správně prohlašuje:
Tudíž, pokud první rok Dareiovy vlády začal v roce 521 př. n. l., jaké datum označuje „čtvrtý rok krále Dareia“ v Zecharjáši 7:1? Nemohl by to být rok 517 př. n. l.? Sedmdesát let před rokem 517 př. n. l. určuje pro datum pádu Jeruzaléma rok 587 př. n. l., nikoli rok 607 př. n. l. uváděný Společností Strážná věž.
70 LET NEBO 90 LET BABYLONSKÉHO OTROCTVÍ?
Další na tomto seznamu biblických důkazů pro rok 587 př. n. l. je skutečnost, že „národy“ měly „sloužit“ babylonskému králi pouze sedmdesát let, nikoli devadesát let. O izraelské zemi a národech, které ji obklopovaly říká Jeremjáš:
Jaká událost podle těchto veršů měla označit dovršení sedmdesáti let otroctví národů obklopujících Izrael pod nadvládou „babylonského krále“? Jeremjáš 25:12 říká, že „až se naplní sedmdesát let,“ Jehova „bude účtovat s“ kým? S babylonským KRÁLEM!
Mohl by podle 12. verše tak či tak Jehovův soud nad „babylonským králem“ nastat dříve, než se dovrší sedmdesát let otroctví? Nikoli! Je řečeno: „až se naplní sedmdesát let.“
A přece jak Strážná věž tak i sekulární dějepisci souhlasí s tím, že byl Babylon zničen Médy a Peršany v roce 539 př. n. l., když „babylonský král“ zemřel. 9. Dokonce i Daniel popisuje tu noc, kdy na „babylonského krále“ dopadl Jehovův soud. Říká:
Takže, proč je to důležité? Podle chronologie Strážné věže by muselo sedmdesát let otroctví skončit v roce 537 př. n. l., pokud by toto otroctví začalo v roce 607 př. n. l. . 10. To by bylo dva roky POTÉ, kdy Belšacar, kaldejský král Babylona, zemřel! Jak by mohl Jehova v roce 537 př. n. l. „účtovat s“ MRTVÝM králem, jenž zemřel před 2 roky, v roce 539 př. n. l.?
Protože Bible jasně uvádí, že smrt „babylonského krále“ v roce 539 př. n. l. označuje „naplnění sedmdesáti let“ otroctví, jaké datum označuje začátek tohoto otroctví? Je jím rok 609 př. n. l., nikoli rok 607 př. n. l. Co je tedy významné pro rok 609 př. n. l.? Dějepisec Stefan Zawadzki poznamenává:
A tak ačkoli Ninive, první asyrské hlavní město, padlo v roce 612 př. n. l., vliv Babylona nebyl národy pociťován dříve než v roce 609 př. n. l., když se Asýrie znovu pokusila dobýt Háran a byla znovu poražena Babylonem. A proto můžeme opodstatněně ukázat na rok 609 př. n. l. jako na datum, kdy začalo sedmdesát let otroctví pod nadvládou Babylona. Jak je vidět, tato data stanovená sekulárními dějepisci dokonale souhlasí s biblickou chronologií.
Bez ohledu na tato fakta Společnost Strážná věž s těmito daty nesouhlasí a přidává k novobabylonskému období dalších dvacet let. Tudíž posouvá pád Ninive do roku 632 př. n. l. a konečnou porážku Asýrie do roku 629 př. n. l. 11. Tato data udávaná Společností Strážná věž (bez jakéhokoli historického důkazu) evidentně nesouhlasí s biblickým záznamem, protože potom by národy musely sloužit Babylonu devadesát let (do roku 539 př. n. l.) a ne sedmdesát let!
Jak se Společnost Strážná věž pokouší ospravedlnit své nesprávné datum pro pád Jeruzaléma? Společnost cituje Jeremjáše 29:10 z Bible svědků Jehovových, Překladu nového světa, a tvrdí, že otroctví se týká pouze doby, kdy byli Židé ve vyhnanství „v Babyloně“. Společnost Strážná věž prohlašuje:
Povšimněte si rozdílu mezi Jeremjášem 29:10 v Překladu nového světa a v nejmodernějších překladech:
PNS: „…ve shodě s naplněním sedmdesáti let v Babyloně k vám obrátím svou pozornost…“
- EP: „…Až se vyplní sedmdesát let Babylona, navštívím vás…“
- B21: „Až se naplní sedmdesát babylonských let, znovu si vás povšimnu…“
- ČSP: „Neboť toto praví Hospodin: Až se pro Babylon naplní sedmdesát let, postarám se o vás…“
- ASV: „Neboť tak praví Jehova: Po naplnění sedmdesáti letpro Babylon vás navštívím“ (přel.)
- DBY: „Až se naplní sedmdesát let pro Babylon, navštívím vás.“ (přel.)
Zatímco několik překladů jako King James Bible podporuje překlad „v Babyloně“ místo „Babylona,“ velká většina překladů podporuje překlad „sedmdesát let Babylona.” Dokonce i Hebrejskoanglická meziřádková Bible od Jaye P. Greena, vydal Hendrickson (Hebrew-English Interlinear Bible by Jay P. Green, published by Hendrickson), souhlasí s překladem „Babylona.“ A tak tvrzení Strážné věže, že otroctví nezačalo, dokud nebyli Židé zavlečeni do Babylona po pádu Jeruzaléma, založené na Jeremjáši 29:10, je nepodložené. Mimoto si povšimněte, kdo měl skutečně sloužit Babylonu sedmdesát let. Byli to Židé v exilu anebo národy obklopující Izrael?
„A celá tato země se stane zpustošeným místem, předmětem úžasu, a tyto národy budou muset sloužit babylonskému králi sedmdesát let.” —Jeremjáš 25:11
Všimněte si, že to jsou „národy“ obklopující Izrael, které měly sloužit sedmdesát let, NIKOLI samotný Izrael! Opět je zřejmé, že pád Asýrie do rukou Babylona je počátkem sedmdesáti let otroctví národů; nejedná se o devadesát let otroctví národů, jak uvádí Společnost Strážná věž.
Jak může poznání počátku datování sedmdesáti let otroctví začínat pádem Asýrie do rukou Babylóňanů v roce 609 př. n. l. a udávat pro pád Jeruzaléma rok 587 př. n. l.? Jeremjáš vysvětluje, že zničení a vystěhování Jeruzaléma nastalo v 18. roce vlády Nebukadrecara. Prohlašuje:
Vzhledem k tomu, že Strážná věž souhlasí se sekulárními historiky, kteří tvrdí, že Nebukadrecar začal vládnout po smrti svého otce Nabopalasara po Bitvě u Karkemiše, která nastala čtyři roky po pádu Asýrie, 13. lze snadno vypočítat 18. rok Nebukadrecarovy vlády. Stanovením roku 609 př. n. l. pro pád Asýrie a pro počátek babylonské nadvlády nad národy lze snadno vypočítat rok 587 př. n. l. pro pád Jeruzaléma, který nastal v 18. roce Nebukadrecarovy vlády.
Jednoduše řečeno: přiřaďte pádu Asýrie rok 609 př. n. l., přidejte čtyři roky pro Bitvu u Karkemiše, jež se udála v roce 605 př. n. l., když po smrti svého otce začal Nebukadrecar vládnout. A potom přidejte k roku 605 př. n. l. 18 let a dojdete k roku 587 př. n. l., kdy padl Jeruzalém.
Tudíž z biblického hlediska je zřejmé, že Babylonie dobyla Asýrii v roce 609 př. n. l. a že si podmanila národy na sedmdesát let, do roku 539 př. n. l., podle prohlášení Zecharjáše, jenž uvádí, že byl Jeruzalém v troskách po dobu sedmdesáti let, když nastal čtvrtý rok Daria Médského v roce 517 př. n. l., což poskytuje důvěryhodný biblický důkaz, že Jeruzalém padl v roce 587 př. n. l. a ne v roce 607 př. n. l.
CO ODHALUJÍ HISTORICKÉ ZÁZNAMY?
Když jsme nalezli spolehlivou biblickou podporu pro data poskytovaná sekulárními historiky, obraťme nyní svou pozornost k archeologickým záznamům, které se zachovaly v novobabylonských tabulkách s klínovým písmem. Souhlasí tyto záznamy s tvrzením Strážné věže o devadesátiletém období nadvlády Babylona nad národy v okolí Izraele, anebo souhlasí s biblickým záznamem: „sedmdesát let Babylona“?
Strážná věž připouští ve své knize z roku 1981, „Přijď tvé Království,“ (“Let Your Kingdom Come,”) na stranách 186 až 187, že se sekulární chronologie pro datování babylonské nadvlády zakládá na četných historických dokumentech. Tyto dokumenty zahrnují: novobabylonské kroniky, Ptolemaiův kánon (též zvaný jako Královský kánon), Berossův záznam o králích, Seznam králů z Uruku, královské rytiny, novobabylonské soudobé obchodní tabulky, záznamy o zatměních a astronomické kalendáře. Společně tyto zdroje potvrzují níže uvedené nástupy na trůn a doby kralování babylonských králů:
JMÉNO KRÁLE |
POČET LET VLÁDY BĚHEM 70 LETÉHO OBDOBÍ |
HISTORICKÁ DATA |
| Nabopolassar | 4 roky (Asyrská vláda skončila v 17. roce jeho 21 letého kralování) |
609-605 př. n. l. |
| Nebukadrecar | 43 let |
605-562 př. n. l. |
| Evil-Merodach | 2 roky |
562-560 př. n. l. |
| Neriglisar | 4 roky |
560-556 př. n. l. |
| Labashi-Marduk | 0 let (vládl pouze 2-3 měsíce) |
556 př. n. l. |
| Nabonidus | 17 let |
556-539 př. n. l. |
CELKEM |
70 LET NÁRODY OTROČILY BABYLONU |
609-539 př. n. l. |
Nyní postupně prověříme všechny tyto zdroje, abychom zjistili, jak potvrzují pravdivost informací uvedených v tabulce.
NOVOBABYLONSKÉ KRONIKY:
Několik historických záznamů odhalujících novobabylonskou historii zůstalo zachováno na starodávných hliněných tabulkách s klínovým písmem. A.K. Grayson zveřejnil ve své knize Asyrské a babylonské kronikyanglický překlad těchto klínopisných kronik uchovaných v Londýnském Britském muzeu. Kroniky 2-7 v jeho sérii začínají nástupním rokem Nabopalasara, což byl rok 626 př. n. l., a končí počátkem vlády Kýra v roce 538 př. n. l. Nyní některé z těchto záznamů prověříme.
KRONIKA 3 (BM 21901) potvrzuje, že Asýrie vládla do roku 609 př. n. l., tj. do 17. roku Nabopalasarovy vlády.
KRONIKA 5 (BM 21946) potvrzuje, že se Nebukadrecar stal králem v 21. roce vlády svého otce Nabopalasara.
KRONIKA 7 (BM 35382), též nazývaná Nabonidova kronika, ukazuje, že Babylon byl dobyt v 17. roce Nabonidovy vlády.
KRÁLOVSKÉ ZÁZNAMY
Královský záznam se od novobabylonských kronik liší, protože se jedná o pouhý seznam jmen králů s počtem let jejich vlády. Neposkytuje podrobnosti o historických událostech, které během těchto vlád nastaly. Zatímco dnes dostupné kroniky neposkytují úplnou chronologii novobabylonské doby, předností královského záznamu, např. Ptolemayova kánonu, je, že byl pravděpodobně odvozen z novobabylonských kronik stejně jako další královské záznamy z babylonského období. Skutečnost, že Ptolemayův kánon a královské záznamy poskytnuté Berossem byly odvozeny nezávisle na sobě, indikuje, že těmto záznamům lze důvěřovat.
PTOLEMAYŮV KÁNON (KRÁLOVSKÝ KÁNON) potvrzuje vládu všech králů s výjimkou Labashi-Marduka.
Ptolemayův kánon podává výčet králů a jejich vlád od Nabonasara v Babylonii (747-734 př. n. l.) přes Římskou říši a Byzantskou říši. Přestože byl tento seznam sestaven Claudiem Ptolemayem, astronomem z prvního století n. l., existuje důkaz, že královské záznamy – jako tento – existovaly dávno před Ptolemayem. Tudíž lze předpokládat, že tento seznam byl odvozen z mnohem dřívějších zdrojů včetně novobabylonských kronik. I když Ptolemayův kánon neuvádí krátkou vládu Labashi-Marduka, potvrzuje veškeré vládní roky všech ostatních králů v tomto období. Řecký překlad tohoto seznamu je uveden v německé knize nazvané Handbuch Der Matematischen Und Technischen Chronologie (Handbuch Der Matematischen Und Technischen Chronologie, vol. 1, p. 139), sv. 1, str. 139 od F.K. Genzela (Leipzig 1906), a anglický překlad této části Ptolemayova kánonu zahrnující novobabylonské období je následující:
BEROSSŮV SEZNAM KRÁLŮ potvrzuje vlády všech králů vyjma nesrovnalosti u vlády Labashi-Marduka.
Berossus byl babylonský pisatel žijící ve třetím století př. n. l., v helenistickém období. Fragmenty jeho spisů se zachovaly ve spisech římských a židovských historiků prvního století n. l., jako například ve spisech Flavia Josepha, jenž zaznamenává ve svých knihách, Proti Apiónovia Židovské starožitnosti, své výroky o babylonských králích. Ohledně Bitvy u Karkemiše a Nebukadrecarova nástupu na trůn Josephus cituje Berossa prohlašujícího, že Nabopalasar vládl 21 let předtím, než jej vystřídal jeho syn Nebukadrecar.
Na jiném místě v Josephusově knize Proti Apiónovi je citován Berossův seznam let vlády každého z ostatních babylonských králů:
Jediná nesrovnalost v Berossově seznamu králů se týká vlády Labashi-Marduka, u něhož uvádí, na rozdíl od ostatních historických pramenů, devět měsíců místo dvou až tří. Přesto lze tuto nesrovnalost urovnat, když uvážíme možnost potenciální písařské chyby v Josephusových dílech. Paul-Alain Beaulieu vysvětluje:
SEZNAM KRÁLŮ Z URUKU potvrzuje, že Nabopalasar vládl 21 let, Nabukadrecar 43 let, Evil-merodak 2 roky a Labashi-Marduk 3 měsíce.
Seznam králů z Uruku byl sestavován přibližně 300 let po novobabylonském období a za podklady mu sloužily starší dokumenty. Přestože se jisté části Seznamu králů z Uruku nezachovaly v dobrém stavu, skutečnost, že byl napsán dávno před Ptolemayovým kánonem a že je založen na starších rukopisech než dílo Berossa, poskytuje cenné potvrzení let vlád uvedených v těchto záznamech. Část seznamu zabývající se 70 lety babylonské vlády je zapsána následujícími slovy:
KRÁLOVSKÉ RYTINY:
Všechny záznamy, které jsme doposud zkoumali, byly sestavovány více než 200 let po novobabylonském období. I když by někdo mohl namítat, že tyto záznamy mohou být nepřesné vzhledem k omezené dostupnosti údajů v době svého vzniku, lze tyto obavy zmírnit, srovnáme-li informace v těchto dokumentech s královskými rytinami a obchodními tabulkami z novobabylonského období.
HARRANOVA RYTINA NABON H 1 B neboli ADAD-GUPPI’ STELE (NABON Tadmor č. 24) potvrzuje vládu všech babylonských králů kromě Labashi-Marduka a Nabonida.
Tento pilíř psaný během devítileté Nabonidovy vlády připomíná život Nabonidovy matky Adda-guppi narozené ve 20. roce vlády asyrského krále Assurbanipala a žijící do 9. roku vlády Nabonida. Tento vynikající seznam let vlád asyrských a babylonských králů, za jejichž vlád žila, nezvratně potvrzuje údaje uvedené v předchozích záznamech. Píše se v něm:
RYTINA HILLAH STELE (NABON Tadmor č. 8 nebo Beaulieu č. 1 nebo STELEN-FRAGMENT Berger XI) astronomicky potvrzuje, že prvním rokem vlády Nabonida byl rok 555 př. n. l. (nastoupil na trůn v roce 556 př. n. l.) a 16. rokem vlády Nabopalasara byl rok 610 př. n. l.
Podle Paul-Alaina Beaulieua byl tento pilíř vyryt během prvních dvou let Nabonidovy vlády. 14. Zmiňuje se v něm završení tří osmnáctiletých lunárních cyklů, dohromady trvajících 54 let, kdy byl chrám měsíčního boha Ehulhula v Háranu opuštěný po jeho zničení Médy, které nastalo v 16. roce vlády Nabopalasara. Vzhledem k tomu, že astronomické jevy, v tomto případě lunární cykly, jsou velmi přesné, lze vypočítat přesný den, kdy k nim došlo. Tudíž tato královská rytina poskytuje přesné datum nejen pro začátek Nabonidovy vlády v roce 556/555 př. n. l., ale i pro 16. rok vlády Nabopalasara v roce 610 př. n. l. Beaulieu překládá sloupec X na této stéle následujícím způsobem:
I když tato stéla zmiňuje, že chrám v Háranu byl zničen 54 let před prvním rokem vlády Nabonida, neuvádí se zde, kdo vládl v době jeho zničení Médy. Avšak tuto informaci můžeme nalézt v Nabon H 1 B Adad-Guppi’ Stele, kde se píše:
Ohledně těchto záznamů dosvědčuje Hayim Tadmor: