DIALOG SE SVĚDKY JEHOVOVÝMI

POZNATKY Z ROZHOVORŮ SE SJ

Letos v březnu uběhnou tři roky od doby, když jsem začal stále více prožívat poslání hovořit se SJ na ulicích našich měst. Určitou touhu se setkávat s těmito lidmi jsem pociťoval již asi deset let v době našeho působení  v Českém Těšíně. Měl jsem letos příležitost mluvit s nimi asi stokrát. Cítím puzení i odvahu, když je vidím stát a většinou po krátké modlitbě a srovnání myšlenek se k nim připojím. Většinou si tuto službu plánuji předem a vyrážím "do ulic". Měl jsem tu možnost takto sloužit v několika našich městech, docela často v Praze i v Polsku na dovolené. Rozhovory vnášejí do mého života nový rozměr, jsou pro mně skvělým dobrodružstvím. Někdy jsem nazloben, ne na ty oddané, věrné vojáčky "v poli", ale na jejich generály sedící ještě do nedávna v Brooklynu v NY. Jim se podařilo zmobilizovat, převychovat a zmanipulovat asi 8 miliónů věrných, kteří jsou připraveni udělat cokoli a uvěřit čemukoli, budou - li osloveni. 

Každý svědek ví, že nemůže jinak myslet. Stal by se odpadlíkem a to je ta nejhorší varianta na celém světě. Bude pronásledován, ostrakizován, ztratí celou rodinu, přátelé. Tím způsobem se postaví proti Jehovovi a bude zničen v Armagedónu. Co udělá, kam nyní půjde, nemá na výběr. Ta představa neposlušného SJ až děsí. Díky Bohu, že se vždy najdou ti neposlušni organizaci, ale poslouchající Pána.  Je to asi zázrak, ale díky, že On je Bohem zázraků, je milostiv a otevírá doširoka vnitřní zrak, aby prohlédli. Tisíce jich odcházejí z okovů nekompromisní organizace do "otevřené náruče" Ježíše Krista. Pro ně tato svoboda a milost jsou nepochopitelné a úžasné. Stojí za to se s těmi šťastnými lidmi setkat a hovořit.

Již dnes SJ mluví naprosto stejným jazykem a argumentují stejným způsobem na celém světě. Zdá se mi, že již dokážu předvídat, jaká zazní odpověď. Někdy jsem ale mile překvapen v momentě, když se někdo  z nich odmlčí a začne hledat v Bibli něco, co zatím asi nikdy nečetl a zdá se, že začal naslouchat. Tehdy se většinou v duchu modlím o Ducha poznání Ježíše Krista. Zásadní problém se jeví v tom, že SJ nikdy nejsou sami. Musí být pod kontrolou. Nemohou mluvit, co se jim jeví, že by mohli. Mám zkušenost, že po velmi pěkném a dlouhém rozhovoru s mladými lidmi jsme si naplánovali další schůzku za několik dní. Až později jsem si uvědomil, že při našem plánování vedle nás stáli již starší, kteří je přišli střídat. Samozřejmě se schůzka neuskutečnila. Bylo mi to velmi líto a kladl jsem si tehdy otázku po smyslu rozhovorů s těmito lidmi. Jindy jsem byl velmi nadšen, povzbuzen a upevněn, že je to pro mně veliká výzva i výsada se pokusit vyprávět o Kristu, který navzdory, že je zneuctěn, pošlapán a ponížen jejich učením, je stále Pánem a živým Bohem, který je má stále rád. Myslím, že náš nebeský Otec miluje, když mluvíme dobře a s láskou o jeho Synovi. Zjistil jsem, že důkladné studium Písma, poznávání Krista a pak rozhovory se SJ o něm budují i mojí víru. Poznal jsem mého Pána, jeho život, charakter a lásku o něco více, než před rokem. Tak bych mohl být docela vděčný SJ, že mně inspirují, abych poznával Otce i Syna, protože v tom je život věčný. A já chci a věřím, že budu na věky žít v nebeském království.

Ze svých zkušeností vím, že neviditelná moc se projevuje a snaží se překážet, zastrašovat nás a někdy zaútočí, znepokojuje, otočí okolnosti proti nám. Má zájem na tom, aby Kristus nebyl jako Pán vyvýšen a oslavován. Tak se zaštiťuje vymýšleným jménem Jehova a svádí, co se dá. 

Nejsilnější a velmi nadějné jsou momenty, kdy nevědí, co říci. Tehdy se v myšlenkách modlím a doufám, že k nim promlouvá Duch svatý. Mlčí, nebo se snaží otočit na jiné téma, nebo vstanou se slovy, že mají další program.

Stále věřím, že světlo evangelia má moc rozehřát a rozzářit jejich srdce, aby zahlédli slávu Kristovou

Pokud SJ cítí, že se argumentace nedaří začnou  téměř vždy adorovat svojí organizaci (jak jsou poslušní Písmu, jak jen oni jediní zvěstují  Jehovovo jméno, jak jejich překlad Písma je jedinečný, jak v minulosti trpěli, odmítali vojenskou službu…)

Začnou se vymlouvat, že argumenty jsou jen slovíčkařením a literou, ale pokud se jedná o jejich změny, důrazy, tak ty slovíčkařením nejsou.

NEJISTÁ "RAJSKÁ NADĚJE"

Ve skutečnosti tito lidé jsou docela ubozí a kromě obrázků s věčně se smějícími lidmi, nemají co nabídnout. Člověk by musel ztratit rozum, aby chtěl vyměnit společenství s Bohem v nebi ze jejich život v rajské zemi, daleko od Ježíše, kterého neznají, nemluví s ním, jako by byli na něho nahněvaní. Sami při tom ani netuší, zda na této  zemi budou vůbec  žít, zda obstojí v Armagedonu a budou pak nakonec schváleni. Ta perspektiva, kterou jim nabízí jejich věrný a rozvážný otrok je k pláči. To musí ještě hodně těžce pracovat, aby si snad vydělali na pěknou zahrádku a mohli postavit hezký dům na nové zemi.

Pokud bych mohl alespoň malinko pomoci těmto lidem, které mám opravdu rád, aby zatoužili vyměnit pozemskou zahradu bez Krista, na věčné společenství s Otcem i Synem před jeho svatým trůnem, budu moc šťasten.

OLOUPENI O NEBE

Na otázku po nebi SJ odpovídají všichni stejným tónem: "Do nebe tam se nechystám, co bych tam asi dělal?" V roce 1935 jejich 2. prezident Rutheford na jedné konferenci v USA prohlásil, že ode dneška již je konec nebeské naděje. Miliony oveček poslechly svého pastýře. Co by prý dělali v nebi, se dnes ptají, nechtějí být tam, kde je Kristus. Jak drsné a podlé to je. Jeremiáš kdysi napsal, že: "Prokletý je člověk, který doufá v člověka". Který člověk si může dovolit zavřít nebe milionům následovníkům. Jako bych slyšel Kristova slova Farizeům: "Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Zavíráte lidem království nebeské, sami nevcházíte a zabraňujete těm, kdo chtějí vejít."

Když se SJ cítí být přitlačeni reagují téměř vždy:

Zaútočí na církve, na války, na falešnou víru v Trojici a peklo…

POD MOCÍ DUCHA ANTIKRISTA

A VLIVEM SVOBODNÝCH ZEDNÁŘŮ

Po tom množství rozhovorů si stále více uvědomuji, že můj dialog, nebo polemika není jen proti lidem, kteří stojí zrovna přede mnou. Jsou pod duchovním tlakem a mocí, která se vždy bude stavět proti Ježíši Kristu. To je jejich primární program. Znevážit, pokořit Krista a dezorientovat jeho případné následovníky. Existují důkazy, že jejich zakladatelé  byli svobodnými zednáři. Russel používal ve své literatuře zednářské symboly a za vzor historických výpočtů si vybral egyptskou pyramidu. Její kopie zdobí dodnes jeho náhrobek.

• 

• V novinách „The Jamestown Evening Journal“ z 6. srpna 1910 se Russell vyjádřil následovně:

•  

•  

• „Poté, co jsem se zbavil křesťanství, vzývám neznámého Boha, hledám Boží zjevení.“

  V knize „Svědci Jehovovi v Božím plánu“,se dočítáme, že Russell dychtil zvědět všechno, co Bůh učil, a to bez ohledu na to, odkud se to dozvídal.[1] 

   

  ---

  [1] V německé verzi Die Zeugen Jehovas in Gottes Vorhaben, 1960, str. 18.  

  Zdá se, že důležitým problémem je výklad a principy výkladu. Jednoznačně všichni argumentují, že 144 000 je přímá řeč, je potřeba doslovně chápat číslo, ale již další verše mají duchovní význam. To znamená, že co s číslem 12 000 z každého pokolení Izraele? Zatím jsem tuto otázku nepoložil a až nyní se mně zdá velmi důležitá a nevím, jak na případnou otázku odpoví.

• V této souvislosti je důležité postavení velkého zástupu, za který se považuje 8 mil. SJ v současnosti. Všichni argumentují, že zástup ve Zjevení je na zemi, i když Jan hovoří, že před trůnem, kde jsou další nebeské bytosti. Pro ně před trůnem je samozřejmě na zemi, protože země je podnožím Jehovy. Tento výklad je natažen a zároveň falšován pro obhajobu teologie Svědků, jako nesčíslné množství dalších „kauz“.
• Téměř vždy zdůrazňují, že se do nebe nechystají, ani by tam nechtěli, co by tam jako měli dělat.  Zde na nové zemi si postaví dům a budou pracovat ve vlastní zahrádce. Jako argument jejich pravdy téměř pokaždé, jakoby automaticky se zeptají a proč je tato země, kdo na ní bude bydlet, když půjdou všichni do nebe? A citují Žalm…

• Ve všech situacích, kdy se cítí nejistí, se snaží odvést rozhovor na jiné téma
• Je až úsměvné, když argumentují, že my nevíme vlastně, zda to, co řekli lidé, co je  zapsané v Písmu, je totéž, co si i mysleli.
• Každý z nich připomene slova Ježíše, že Otec je větší, než on a to je pro ně důkazem, že Ježíš není Bůh. Nejsou schopni, možná nechtějí pochopit rozdíl mezi autoritou a Božstvím.
• Nechápou rozdíl Kristova postavení před vtělením, v době jeho života na zemi a po vzkříšení a nanebevzetí

Při jasné argumentaci, že mnohé učení bylo změněno, někdy docela radikálně se brání tím, že je to nové světlo, a že důvěřují zcela „věrnému otrokovi. Až mnohem později jsem si uvědomil, že jejich nové světlo, je ve skutečnosti naprosto jiné světlo. Takové, které boří to předešlé a dává na vědomí, že to bylo nepravdivé, ale přitom se nic jakože nastalo. Reakce svých předchůdců, kteří reagovali přesně podle pokynů svých vůdců, považují za unáhlené a vlastně je považují za nechápající a špatně si vykládající to, co bylo napsáno a v jejich literatuře doporučováno. To znamená, že za všechna ta nesplněná v minulosti proroctví, mohou v zásadě jen následovníci, ne falešní vůdcové. Někteří svědci zapírají, buď vědomě, nebo opravdu nevědí o kauzách jako roky příchodu Krista (mnohé milióny lidí žijících v období roku 1925 neměly umřít, stavbu Bet Sarin…) prodávali majetky, nezaseli pole, vydali se na plno zvěstovat evangelium do mnoha končin světa. Neženili se, neplánovali…) Když se nestalo nic, změnili učení a vinu vhodili na ty, kteří byli moc radikální a nepochopili pravdu. To se jeví jako docela drsné a podlé. Věrného otroka respektují a jsou přesvědčeni, že bratři pracují dobrovolně, věrně a dávají pokrm časem svým…

V současné době se snaží „manévrovat“ ve věci roku 1914. Dosavadní učení již zcela neplatí. Vytvářejí složitou koncepci další generace a zdá se, že jim to běžní členové spolknou a půjdou dál. 

Mnohokrát při rozhovoru vyjadřovali údiv nad mou znalostí Písma, že údajně takoví lidé dnes nejsou, aby studovali Bibli a zajímali se o duchovní věci. Vždy je zajímá z jaké církve jejich oponent pochází

Několikrát se můj rozhovor změnil s přátelského na konfrontační. Někdy není možné nereagovat na zjevné falešné výklady a manipulaci ze strany jejich vedení.

Při domluveném rozhovoru s jednotlivci si většinou přivedou někoho zkušeného (starší, dozorce…)

Výjimečně, většinou starší věkem se uchylují k zesměšnění toho, s kým hovoří a svým postojem vyjadřují nadřazenost, pýchu, občas aroganci.

Zcela nově jsem si uvědomil následující:

• Hlavním problémem a konfliktem v jejich učení je tvrzení, že Ježíš je totožný s Archandělem Michalem. Na otázku, zda mohou přečíst verš z Písma, který to potvrzuje, jsou zmateni a mlčí. Při čtení Daniele 10 se vymlouvají, že s Danielem mluví v druhé části jiný anděl, než Syn člověka. Právě tato postava dvakrát hovoří o pomoci Michala. To musí být pro ně docela těžké. To má své důsledky. Přece se nebudou modlit k někomu, kdo je andělem, stvořenou bytostí. Nemohou ho uctívat, ani nazývat Pánem.
• Toto poznání pro mě je klíčové a hrozné. Ve svém Překladu nového světa změnili na 237 místech Kýrios na Jehova. To znamená, že Krista degradovali, odsunuli zcela z centra dění, vyeliminovali ho (vzali Kristu: kalich, moc spasit, milosrdenství, ruku, moc přijmout Štěpána a odpustit hříchy těm, kteří ho kamenovali, dále pak slávu, moc, vzali mu vzkříšené tělo a svedli to na Boha Jehovu, který mu to tělo vzal, nebo dokonce schoval, nebo zničil. Je jim dobrý jen proto, že na kůlu prolil krev i za ně. Jinak nic, i když zdůrazňují, že ho poslouchají a následují. Zdá se, že běžní členové si toho podvodu nejsou vědomi a naopak se honosí svým důvěryhodným překladem, který je vlastně přeložen ne z originálních jazyků, ale z angličtiny. Komisi překladu neznají, nejsou známí a to je považováno za pokoru.
• Na dotaz, proč je v J. 1, 1 Ježíš bohem s malým „b“, odpovídají shodně, že jsou mnozí bohové a dokonce satan je nazván bohem s malým b. Na dotaz, zda přirovnávají Ježíše k satanovi jsou, jak se zdá šokováni a pokoušejí se z toho problému vykličkovat nějakým způsobem a zdůrazněním, že přece Ježíš nikdy netvrdil, že je Bůh a dokonce řekl, že Otec je větší, než on. Proto, aby čtenáři Bible tomu porozuměli lépe, tak změnili Boha na boha. Argument, že v        J. 1, 1 je Logos bohem proto, že nemá člen a Bůh má člen. Tento argument nemůže obstát, protože na jiných místech (J. 1, 18) je Bůh bez členu a je napsán velkým B.
• Pokud je Kristus Bohem, tak co by se stalo se světem po tři dny, pokud umřel Bůh. Z toho mají docela legraci a pocit, že nás chytili „na hruškách“.
• Dále vynechali některé pasáže podle řeckého textu úplně a další významné texty změnili a pokroutili podle své teologie.
• Při jednom rozhovoru vyplynulo, že vlastně celé dějiny a současnost se točí jen kolem osmi miliónů SJ. Jehova se řídí podle nich, vše je o nich a pro ně. Vždyť celý svět je  určen ke zničení a zachování SJ na nové zemi. Není to docela arogantní a pyšné tvrzení, které již mnohokrát potvrzuje sektářské prvky, jednání a postoje.
• Je obecně známo, že SJ neznají Písmo, ač to vypadá, že jsou nejlepší v argumentaci a dobře připraveni. Znají ale jen některé pasáže, které mají nastudovány a které používají na celém světě téměř identicky (NY, Havířov i ČT…) Jsou zvyklí, že oni v rozhovorech udávají tón, ale pokud jsou sami dotazováni na věci, které neznají a jejich oponent vede rozhovor, jsou neklidní, časem se stanou podrážděni, nebo začnou útočit na jiné a povyšovat svojí víru a organizaci, i když o víře se moc ani nemluví. Někdy se rozklepou a začnou křičet a opakovat několikrát, že Štěpán se nemodlil, to není modlitba….!
• Z jejich argumentace vyplývá, že vlastně podstatná část Písma pro ně neplatí, nevztahuje se na ně, ač se tomu urputně brání (nebeská naděje pro křesťany, texty Pavlovy, a dalších autorů…) To je výsadou jen 144 000 vyvolených.
• Při rozhovoru s mladými ženami, na co se nejvíc těší vyplynulo, že na Armagedón.
• Zajímavá odpověď padla při dotazu, že Tomáš řekl: pokud neuvidím v jeho rukou stopu hřebů, což dokazuje Krista ukřižovaného, ne hřebu, v případě „ukůleného“. Odpověď v nouzi zazněla, že ukřižované tělo se nemohlo na kříži udržet, což na dotaz, zda jeden hřeb udrží tělo a dva nikoli, nezazněla odpověď žádná a směřovali jsme k jinému tématu.
• 1.Kor. 1, 18 Slovo o kříži je bláznovstvím těm, kdo jsou na cestě k záhubě; nám, kteří jdeme ke spáse, je mocí Boží.
• Někdy dostaneme šokující, až povzbudivou odpověď. Asi po 2 hodinách rozhovoru mi jeden z dvojice SJ ve Świnoujściu řekl, že pokud věřím, že Duch svatý je osoba, tak on věří, že mně k nim dnes Duch svatý poslal. Závěrem našeho rozhovoru oba pánové souhlasili se mnou a vyslovili to, že Ježíš Kristus je Pán.
• V Polsku to zaznělo několikrát, že když budeme číst Bibli sami, budeme bloudit a nepochopíme. Potřebujeme doprovod a vysvětlení.
•  
• Někdy byli hodně nervózní, poslali mně pryč se slovy, že chtějí mít pokoj. Několikrát slíbili, že zavolají a pak se již neozvali.
• Při rozhovorech v Praze jsem získal nové poznatky jejich chápání vlastního překladu NS. Zdůvodňují ho tím, že v minulosti biblický text byl změněn, falšován autory, kteří měli zájem nepoužívat úmyslně slovo Jehova. Překladatelé SJ se snažili vrátit jméno na původní místo. Na otázku, zda to nevede k nedůvěře k Písmu, vlastně takto můžeme uvažovat vždy a tím prohlubujeme nedůvěru v autoritu Písma. Oni na tento argument nemají odpověď. Jen zdůrazňují, že jejich překladatelé jsou věrní, důvěryhodní, i když je neznají a anonymitu považují za vyjádření pokory.
• To, co je velmi zřejmé, co se týká vztahu SJ v Písmo, že když je jim přečten text řecky, nebo česky, při tom velmi explicitní, tak mnohokrát to vyjádří, že to není logické, a že to tak nemůže být. V krajním případě to je potřeba chápat obrazně. Příkladem je Štěpánova modlitba, která není modlitbou, dle jejich názoru, protože modlící se měl vidění. Z toho jednoznačně vyplývá, že to, co se vymyká jejich teologií, čemu nerozumí, tak musí změnit, nebo vyložit falešně a přizpůsobit text Písma svému chápání a výkladu organizace.
• To, co vede k zamyšlení nás křesťany, je to, že někteří SJ, než se nimi stali, měli duchovní otázky a dotazovali se některých věřících církví na odpovědi. Ty však nedostali, až přišli svědkové a dali jim biblickou odpověď. Zůstali s nimi až dodnes.
• Po několika desítkách rozhovorů jsem došel k následujícím poznatkům:

1. Pokusil jsem se citovat téměř všechny klíčové texty z NZ, které hovoří, dle našeho pohledu proti výkladům SJ. Zdá se, že není možné, aby takto mohli zneužívat a překrucovat Písmo. Někdy mě to opravdu dopálí, nezvládnu zcela konverzaci. Zároveň si uvědomuji, že oni ani nejsou schopni chápat Písmo. Sami vyznávají, že nemají Ducha, on je pro ně jen  sílou.

Jsem přesvědčen, že jejich zrak je zastřen bohem tohoto světa a tudíž sami nejsou schopni, ani sílou argumentů vyjít z vězení a útlaku. Často si toho nejsou vědomi a jsou to možná částečně nevinné oběti „rozvážného otroka“ z Brooklynu. Bez ironie a se slzou v oku lze říci, že to je otrok, ale ještě větší otrokář, který uvrhuje do „Věže“ své naprosto oddané a zmanipulované ovečky, docela bez lítosti. Tenhle fenomén se projeví většinou, až někdo prohlédne, začne přemýšlet opravdu biblicky a vylomí se zpod „drápů“ organizace. Bude vyslechnut před soudem, vyloučen, vykopnut a opravdu, doslovně po něm „Neštěkne pes“. Je totálně izolován od svých nejbližších je ostrakizován, až nenáviděn. V jejich literatuře je výpověď druhého presidenta SJ: „Žijeme v demokracii, tak to nemůžeme udělat. Pokud bychom dosáhli totální moci, tak je zabijeme.“ Pokud bychom přihlédli k jejich naprostému oddáni organizaci a neschopnosti samostatně myslet, tak výroky Rutheforda musíme brát vážně. Ono vlastně celý svět, každý z nás „nesvědků, jsme jako palivo pro Armagedón. S námi se nepočítá. Našimi mrtvolami bude údajně posetá celá země. Jen oni budou kralovat.

Je potřeba to říci nahlas, že svým nenávistným postojem ničí, rozbíjejí celé rodiny a zároveň společnost.