DIALOG SE SVĚDKY JEHOVOVÝMI

DISKUTOVANÉ ČÁSTI UČENÍ SJ

Během mého přebývání „ve stínu SV“ jsem debatoval se SJ snad o všech tématech, která se zdají být jinak, než je tradiční výklad Písma v církvi. Později jsem zúžil naše rozhovory jen na některé části, které se mně zdály zasahovat do života věčného. Často jsem se před zahájením rozhovoru soustředil a očekával inspiraci od Boha. Věřím, že on zná jejich srdce, a že má pro ně něco, co zrovna prožívají, s čím se potýkají. Někdy jsem měl pocit, že nemám s konkrétní dvojici mluvit. Čekal jsem na další střídání stráže.

Budeme se zabývat jen výčtem specifických důrazů učení NSSJ. Především se jedná o ty, které byly součástí mých osobních rozhovorů na ulici, nebo doma.

PÍSMO

- Hlavním tématem téměř každého rozhovoru je samozřejmě otázka překladů a pravdivosti NZ. Jak je známo pro SJ jediný a pravý překlad NZ, je Překlad nového světa. Ještě před několika léty používali ke studiu různé překlady Písma. Ale v současnosti, jak se zdá, je opouštějí, neboť jsou přesvědčeni o jedinečnosti toho jejich překladu.

V této věci často kladu otázky, následujícího znění: 

- Mohli byste dokázat, že existují rukopisy dokazující, že v řeckém textu na 237 místech bylo jméno Jehova, které pak záměrně změnili opisovači na „kyrios“?

 - Proč tvrdíte, že SJ vrátili JHVH  jen v těch textech, které jsou citátem z hebrejského SZ, když je jich přibližně jen 1/3? Co s těmi jinými, jako např.: modlitba Štěpánova (Sk. 7, 59 – 61) a mnohé další texty

 - Nemáte obavy, že tímto tvrzením nedůvěřujete Bohu, který nedokázal ochránit text NZ v původním znění? A zároveň vzbuzujete nedůvěru v srdcích jiných čtenářů Písma.   

- Nemohlo se stát, že i jiné texty byly zfalšovány? Kdo to může zaručit, že ne?

- Myslím, že tyto dvě otázky byly pro SJ, zvláště v Praze docela silné. Dávali mi zapravdu, že to je moc zajímavé k přemýšlení. Myslím, že se jich to dotýkalo. Zda o tom přemýšleli i později, nevím. Ale stalo se mi, že i po měsících od posledního rozhovoru, mi řekli, že si na mně dobře vzpomínají. Jeden muž mi řekl: „Pane Firlo musím na vás stále myslet“, a pak rozvinul otázku, kterou jsem mu položil před několika měsíci. Hodně mně to povzbudilo a naplnilo nadějí, že nějaké to zrníčko občas může padnout do úrodné půdy a přinese ovoce časem svým.

- Jak to, že zhruba ve stejné době byl skládán kánon SZ a přesto v textu byl zachován „tetragramaton“ na téměř 6500 místech? Proč tito pisatelé taky nezfalšovali Boží jméno, ale zůstalo zachováno zřejmě v plném znění.?

- Kladl jsem jim otázku mnohokrát: „Znáte tým překladatelů PNS“? Odpověď, že jejich jména zůstala skryta z důvodu jejich pokory, je docela dětinské a směšné. 

- Proč překlad do našich jazyků je na základě anglického textu, a ne původních jazyků?

- Mohou SJ vyvrátit tvrzení historiků a biblistů, že ani v přibližně 5 000 rukopisech, ani ve spisech církevních otců nejsou žádné náznaky, že jméno JHVH bylo používáno?

Při těchto úvahách SJ reagovali různými způsoby.

- Zdálo se, že jsou překvapeni a slíbili studium na to téma doma. Ale vždy  jejich studium pak bylo výsledkem studia SV. Nic více, ani méně. Přesně podle znění SV.

- Máme nějakou záruku, že Bible je pravdivá? Kdo SJ i nám dává záruku, že i SZ není falešný?

 - Máme záruku, že JHVH je původní jméno? Nejmenoval se Bůh nakonec úplně jinak? Je zřejmé, že při myšlenkovém schématu, který předvádějí SJ, tyto otázky jsou zcela legitimní. Nemáme jinou možnost, než důvěřovat, věřit že Bůh své slovo ochránil ve všech důležitých slovech, dokonce i detaily. Ježíš řekl, že ani čárka nepomine z jeho Slova. Můžeme to chápat obrazně, ale i doslovně. Věříme, že On bdí nad svým Slovem, aby je ochránil i naplnil.

- Bude také trestat ty, kteří ubírají, nebo přidávali cokoli k jeho svatému Slovu?

- Bible, jako jediná kniha byla "rozcupována", kritizována a vědecky bádána, teology, jazykovědci v období „textové kritiky“ a ukázalo se, že slavně obstála. Ani někteří velmi vzdělaní nevěřící vědci nedokázali, že Bible je nepravdivá, že byla falšována. Některé nesrovnalosti jsou zanedbatelné pod tíhou důkazů, že texty, které máme dnes k dispozici, jsou docela důvěryhodné.

- Jen SJ nedůvěřují původním textům a vzali si na sebe neuvěřitelný úkol - opravovat, převracet, měnit biblický text. Nemají ani tušení, do jakého šíleného "projektu" se nechali vtáhnout NSSJ, který je cíleně směřován proti Pánu Ježíši Kristu.

- Používám taky Wescottův a Hortův text i meziřádkový překlad, ale zdá se oni tomu nerozumí a nepoužívají, případně jsou si hodně nejistí. Vím, že jim není doporučen. Tím se ponořují stále více do nepravdy a falše.

-  Měl jsem některé zkušenosti, když někdo z nich měl u sebe jejich meziřádkový překlad NZ a srovnávali jsme jednotlivé texty, které potvrzovaly, že pravda v této věci není na jejich straně. Bylo to černé na bílém. A přesto se snažili zůstat na svém. Někdy se vykrucovali, vymýšleli teorie o slovíčkaření a zbytečnosti hloubání do těch věcí. Že oni zde nestojí, aby bádali tak složité texty, ale jsou povolání k lidem, kteří neznají Boha. Stálo se mi několikrát, že se někdo rozklepal při hledání textů z Bible, nebo i naštval  a začal kritizovat církev. Nebo dokonce demonstrativně poodstoupil  a neozýval se.

- Někdy jsem je prosil, zda by byli ochotni číst, třeba 1 měsíc jen Bibli a srovnávat s jinými překlady, bez jejich literatury, ale to mi nikdy nebyli schopni slíbit. V kontextu jejich totální závislosti na SV to je docela pochopitelné.

- Je zřejmé, že jejich lpění na jediném správném překladu - PNS je největším kamenem úrazu. Jsou totálně odděleni od jiných překladů a všech křesťanů. Myslím, že toto byl „husarský kousek“ organizace. Vytvořit propast, oddělit od jiných věřících a vyčlenit, izolovat. Pak jakýkoliv rozhovor, který vychází z odlišných základů se zdá nemožný, nebo velmi složitý.  Proto jsou tak vyškoleni, odkojeni literaturou, že jiné důrazy, podněty jsou pro ně nepřekonatelné.

- Celý způsob myšlení o Písmu, je založen na tvrzení Russelově, že stačí číst jeho výklady, aby člověk mohl žít a rostl ve víře. Bude – li číst jen Bibli, bude bloudit a dostane se do tmy. Několikrát jsme řešili tento problém dostatečnosti pouze Božího slova, ale oni jsou determinováni svými předchůdci a nejsou schopni se vymanit z naprogramováni organizace. Je zajímavé, že v tomto směru nepřišlo doposud nové světlo, ale zůstali u stejného smýšlení po celá léta, i když mnohé věci z učení Russela a Rutheforda opustili.

VZTAH K OTCI

Znát Otce

Zdá se mi, že problém, který je zásadní spočívá v tom, že SJ nikdy nepoznali nebeského Otce osobně. Mnohokrát mi to bylo potvrzeno, že vzorová modlitba sice začíná „Otče náš“, ale ten náš vztah k němu je přece na jiné úrovní, než totéž mezi Otcem a jeho Synem Ježíšem. Přitom je známé, že ABBA znamená ten nejhlubší vztah mezi otcem a dítětem v Izraeli. Dokonce to znamená „tatínku v našem významu.. „Nepřijali jste ducha otroctví, abyste se opět báli, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba - Otče!“ (Řím. 8). Jistě mi dáte zapravdu, že SJ tento vřelý a intimní vztah s Otcem neznají. V klíčovém textu Jan 17, 3 si sami upravili –„aby poznali tebe, i kterého jsi poslal", na: „aby měli poznání o tobě“….Je to zásadní rozdíl mezi informací o osobě a mezi osobním, vřelým vztahem k dané osobě.

Skrze Božího Ducha

SJ nemají možnost poznat a milovat srdcem Otce, protože to může způsobit jen Boží Duch, který v nás působí a oni ho nemají. „Tak ani Boží věci nezná nikdo, jen Duch Boží. A my jsme nepřijali ducha světa, ale Ducha, který je z Boha, abychom věděli, co nám Bůh daroval“ (1. Kor. 2)

Skrze Ježíše Krista

Nebeského Otce nám zjevuje Syn …“a nikdo nezná Syna, jen Otec, ani Otce nikdo nezná, jen Syn a ten, komu by ho Syn chtěl zjevit“ (Mat. 11, 27). Pokud SJ odsunuli Ježíše Krista zcela na okraj textu NZ (více, než 237 x), tak jim Syn nemůže zjevit Otce v plnosti, dobrotě a moci.

Skrze pravého Boha

Je téměř jisté, že SJ nemohou rozumět, ani prožívat význam slov Kristových, že …“můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek“. Museli by zcela změnit své učení o vztahu mezi Otcem a Synem a to nemohou udělat.

SJ od samého začátku odsunuli Boha JHVH záměnou za jiného boha. Russel napsal v určitém okamžiku svého života, že se mu konečně podařilo zříci se křesťanského Boha. Podle výpovědi Společnosti strážné věže se Russel roku 1886 oprostil od všech křesťanských nauk, které po dlouhý čas akceptoval, až se nakonec křesťanské víry zcela odřekl. V novinách „The Jamestown Evening Journal“ z 6. srpna 1910 se Russell vyjádřil následovně: „Poté, co jsem se zbavil křesťanství, vzývám neznámého Boha, hledám Boží zjevení.“ V knize „Svědci Jehovovi v Božím plánu“, (V německé verzi Die Zeugen Jehovas in Gottes Vorhaben, 1960, str. 18.) se dočítáme, že „Russell dychtil zvědět všechno, co Bůh učil, a to bez ohledu na to, odkud se to dozvídal.“ Samozřejmě jeho následovníci opustili některé jeho nauky, ale „duch“ zůstal a dařilo se mu velmi dobře, akorát musel mnohokrát korigovat a překrucovat své učení a zatloukat v dalších generacích.

Skrze nový vztah s ním

Možná si to SJ neuvědomují, že když odešli z organizace, nechali tam i toho „jejich Boha“. Zřejmě ho ani nikdy neměli v srdci. Možná, že ho potřebují najít, toho nebeského JHVH, který na každého z nás dychtivě čeká….

Osobní vyznání autora

V průběhu mého poměrně dlouhého života jsem poznal, že:

- Můj nebeský a zároveň biblický Bůh je jako Stvořitel hojný, úžasně kreativní, rozmanitý, věrný, pečující….Jako Otec je plný lásky ke všem ztraceným synům a dcerám, darující svého milovaného Syna Ježíše pro naší záchranu, posvěcení a život věčný. Mít s ním živé společenství je k oboustranné radosti. Prožívat jeho požehnání převyšuje vše jiné. Vlastně všechno, co mám je jeho darem. Jako Pán Bůh je jistě spravedlivý a svatý. Vychovává nás, někdy usměrňuje k našemu dobru. Žít s takovým Otcem a Synem Ježíšem Kristem v Duchu svatém je největší dar, který jsem mohl získat pro můj život. V tom všem nejsem sám, s mojí rodinou a s dalšími křesťany, kteří milují nebeského Otce i jeho Syna.

BOŽÍ JMÉNO

V posledním roce jsem většinou navazoval na Boží jméno. V brožuře „O Božím jménu“ jsem se dočetl, že Ježíš ve svých modlitbách určitě zmiňoval Jehovu.  Prosil jsem je, aby mi ukázali, kde ve svých modlitbách použil jméno Jehova? Citoval jsem 7 jeho modliteb z evangelií a ukazoval, že vždy používal slovo „Otče, Bože můj, ale nikdy Jehovo.  Připomenu jim, že Ježíš více než 200 krát hovořil o Otci. Modlil se v Getsemane: "Otče je - li možné...." Krátce před smrtí: "Bože můj, Bože můj..." a pak "Otče do tvých rukou poroučím mého ducha..." Ani jednou Jehovo. Většinou nastane ticho a snaha o nalezení nějakého textu. Sami jsou překvapeni a slyšel jsem asi jen dva druhy vysvětlení, že:

- Buď někdo zapomněl to jméno „Jehova“ napsat, protože v Písmu není všechno uvedeno, anebo že to tam někdo schválně nenapsal

- Nebo to znamená, že ho musel použít, když říká, že zjevil Boží jméno lidem, a má být posvěceno, tzn.: že ho musel použít. To, že se jedná o modlitby nedokážou pochopit a vysvětlit.

Byla ještě vyslovena 1 varianta: "Ježíš neoslovoval Boha Jehovo, protože my také neoslovujeme svého otce jménem". Když se pak ptám, proč SJ oslovují Boha jménem, docela často, tak odpovídají, že "je to z důvodu, aby bylo jasné, o kterého Boha se jedná". 

Ještě jedna jejich poznámka:   "Nemůžeme taky oslovovat Boha Otce, jak to činil Ježíš, protože on není pro nás Otcem v tom smyslu, jak pro Ježíše". 

Tyto "konstrukce" jsou až politování hodné. Většinou se rozejdeme s tím, že se na to podívají doma a prostudují to. Asi se dvěma z nich jsem se ještě setkal znova a v rozhovorech pokračujeme doma. Poslední můj rozhovor trval necelých 5 hodin. Ale to bylo hodně výjimečné. Byl jsem znova pozván.

Jediná biblická odpověď k tématu je, že nebeský Otec se rozhodl, že od příchodu Krista na tuto zem, již není žádné jiné jméno dané lidem, jen jméno Pána Ježíše Krista. Ani jméno JHVH, ani Jehova. Jen Kristovo jméno. Toto jméno bylo vzýváno apoštoly, křesťany v prvotní církvi, je vyznáváno celých 20 století pravou křesťanskou církví a je slaveno v nebi na věky (Zj. 7. kap. a mnohé další texty). Když jsem prosil SJ při rozhovoru, aby přečetli ve svém překladu 1. Kor. 1, 1- 2, "že věřící v Korintu vzývali Ježíšovo jméno, tak byli z toho úplně v šoku. Prý to tak nemůže být, nelze vzývat a vyznávat Kristovo jméno. To je další důkaz, jak se snaží bojovat proti samotné Bibli, dokonce i proti vlastnímu PNS.

- Tento argument o používání Božího jména navazuje na předešlý odstavec o JHVH v celé Bibli. Je zřejmé, že toto téma je pro ně stěžejní. Proto tak vehementně bojují za Jehovu. Vždyť jsou jeho svědky. Je to jejich duchovní DNA. Nepřipustí ani myšlenku, že již není jiné jméno dané lidem pod nebem, než jméno Ježíš.

OSOBA JEŽÍŠE KRISTA

Ježíš je hlavní osobou v našich rozhovorech se SJ u stojánků a v jejich literatuře.

Ponížení Ježíše do role Michala archanděla

-  Božího Syna Ježíše Krista. jenž stvořil vše slovem své moci a vše ním udržuje, SJ ponížili na archanděla Michala. Nemají ani jeden relevantní verš, jenž by potvrzoval jejich tvrzení, že Ježíš = Michal. Jeden z vícero textů, který vyvrací tuto herezi je Hebr. 1 „Promluvil v Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož učinil i věky. On je září jeho slávy a otiskem jeho podstaty, všechno nese svým mocným slovem…“O andělech sice říká: ‚On činí své anděly závany větru a své služebníky plamenem ohně,‘8 avšak o Synovi: ‚Tvůj trůn, Bože, je na věky věků  5Neboť kterému z andělů kdy řekl: ‚Ty jsi můj syn,……  13A kterému z andělů kdy řekl: ‚Seď po mé pravici…“Autor listu dokázal velmi zřetelně oddělit všechny anděly od Syna Božího, což SJ nejsou schopni pochopit.

„v Bibli není řečeno přímo, že Ježíš je Michal (Przebudźcie sie 3, 2002, s. 17 - polsky)

- Ježíše, jako Michala, jsme řešili mnohokrát. A často byli sami překvapeni a nedokázali najít nějaký verš, který by jim zřetelně potvrdil jejich učení. Stávalo se mi to, že se odmlčeli a pár minut hledali odpověď v Písmu. Já jsem se přimlouval za Boží dotek ve svém srci. Téměř pokaždé byli trochu zmateni a slíbili prostudovat tuto záležitost doma.

Ježíš jako stvořená bytost

- Ježíše odsunuli do sféry všech stvořených věcí. Opět nemají ani jediný verš na podporu tohoto ponížení v Písmu, totiž ten jediný, jako jejich deska záchrany: Kol. 1, 15 nedokazuje nic o tom, že Ježíš byl stvořen (podle řeckého textu NZ).

Toto téma jsme snad probírali při každém rozhovoru. I v situacích, když na nějakou otázku nedokázali reagovat, tak citovali, že Ježíš přece byl jen stvořením. Je to jedno z několika „útěkových témat“.

Ježíš jako Mesiáš až od křtu v Jordánu

Toto téma jsme taky několikrát probrali skrz na skrz. Na základě knížky o pravdivosti bible, kde je dokazováno, že Ježíš, jako obyčejný člověk přišel na zemi z nebe, a až po       30 – ti létech se stal Pomazaným – Mesiášem. Na explicitní texty, že andělé zvěstovali: „Dnes se vám narodil Spasitel Kristus Pán a na vyznání Simeona v chrámu, že již vidí Spasitele světa“, SJ drželi stále svoje. Že andělé i Simeon to řekli, jako proroctví, až po létech to bude platné, ne hned. Jako by tyto texty se netýkaly nás. Andělé neříkali, že se narodilo dítě, které se stane Spasitelem, ne Spasitel se narodil dnes v městě Davidově.

Co se musí pokazit v lidské mysli, aby člověk na černé říkal bílé a opačně? Při tom se tito mladí lidé jevili jako inteligentní, slušní navenek. Je to někdy opravdu neuvěřitelné, co dokáže napáchat naprogramování mozků.

To jsou ty zkušenosti, které mně uvádějí do rozpaků a ty důvody, proč nemohu spávat v noci. Je to podobné, jako se Ježíš zlobil na Farizeje, pro tvrdost a neústupnost jejich srdcí. Pak se opakuje v nás otázka: „Má to cenu“?

Kristův kříž

- Odstranění kříže z Písma a „ukůlení“ Ježíše. Ježíš byl vždy od samého začátku spojen s křížem. SJ se taky „honosili“ Ježíšem na kříži ve svých publikacích a výkladech v době Russela a až do roku 1935. To je zajímavý rok. Tam se lámou některé biblické pravdy „na koleně“(uzavření nebe, kříž, uctívání Ježíše…)

- Pro apoštola Pavla ukřižovaný Kristus je mocí Boží ke spasení. „Slovo kříže je totiž bláznovstvím těm, kteří hynou, ale nám, kteří jsme zachraňováni, je mocí Boží… my však hlásáme Krista ukřižovaného: Židům pohoršení, pohanům bláznovství, ale těm, kteří jsou povoláni, Židům i Řekům, Krista - Boží moc a Boží moudrost.  (1. Kor.1)

- SJ pohrdají křížem Ježíše Krista. Cítí se být pohoršeni a je pro ně bláznovstvím. To znamená, že dobrovolně, nebo spíše pod tlakem organizace se zříkají Boží moci ke spasení. To je veliká škoda.

- Zazlívají nám křesťanům, že uctíváme kříž. Často jsem se snažil vysvětlit, že nikoli. Kříž je pro nás symbolem, ale uctíváme Krista ukřižovaného a vzkříšeného, jako apoštol Pavel a mnozí křesťané.

Ježíš je „bohem“

Ze Slova „Logos“, což podle Jan 1, 1 je Bohem, vytvořili ve své fantazii boha. Křesťanské učení  proměnili na pohanské, ve kterém existuje více bohů. Podle nich je jeden Všemohoucí Bůh a někde pod ním je bůh menšího významu = Ježíš. Že Ježíš je Bohem tvrdili v roce 1920 a 1922.

- Změna slova „kyrios“ na 237 místech Nového zákona na Jehova

O této změně jsme se již zmiňovali v sekci o Písmu. Jedná se o bezprecedentní narušení všech pravidel, pro překlad dávnověkých textů. Tzn., že v těchto textech odstranili Ježíše, jako Pána, jeho slávu, službu, moc, práva, velikost, božství a další atributy. Dokonce kalich Kristův jemu vzali a předali Jehovovi, podle epištoly Korintským. Je to největším narušením důvěry ve věrnost Božího slova. V takovém rozsahu se to nepodařilo v dějinách, ani nejzarytějším kritikům, ani ateistům. Jen SJ, jako jediní, přesvědčují o tom, že Bůh nebyl schopen zajistit, aby text Písma byl více méně zachován v původním znění. Musel si Bůh počkat 19 století na překladatelský tým SJ, jehož členové, jak je možno dopátrat, neměli ani základní vzdělání v biblických jazycích?

Tento argument je těžce slyšitelný pro ně. Bojují  s velikou sílou proti, dle jejich názorů, odpadlickým tezím. Jejich pýcha a hrdost na pokorné bratry, kteří ukryli svá jména před jinými lidmi, je veliká.

Neexistence jména Ježíš v Indexu pojmů nejnovějšího vydání PNS.

Většina jmen a pojmů v indexu jsou uvedeny několikrát, jméno Ježíš jen jednou - Mat. 1, 21. Je to jen náhoda, nebo cílený zájem, aby lidé hledající jméno Ježíš byli nasměrováni jinam. I satan má v rejstříku více místa, než Ježíš. Tento argument o popírání jména Ježíš je překvapuje, ale mají již připraveny své výmluvy. Jedna z nich zní, že není potřeba uvádět více citátu, že lidé o Kristu již ví docela dost z Bible.

- O tomto postoji ke Kristu svědčí i jejich časopisy. Zkuste si někdy spočítat kolikrát se píše o Pánu Ježíši Kristu. Myslím, že o Kristu, jako o Pánovi ani jednou.

- SJ nechtějí mít s Ježíšem v budoucnu nic společného. Jsou přesvědčeni, že již ho neuvidí, navzdory mnoha textům, že přijde a bude viditelný (Mat, 21, 1. Jan 3…..) Při jednom rozhovoru mi řekla paní SJ, že je vlastně ráda, že Ježíše neuvidí, a že bude s Bohem společně v nebi a ona si tady na nové zemi bude pečovat o zahrádku a dům. Jak se říká lidově Pán Ježíš Kristus jim je ukradený, ani ho moc nemusí. Zní to neuvěřitelně, ale je pravdivé.

Naprostá izolace SJ od Krista

- Nakonec to je jen důsledkem jejich vztahu nyní k němu. Neznají ho, nemluví s ním, neuctívají, nemají s ním společenství,  nepotřebují ho vůbec. Je dobrý jen kvůli tomu, že za ně zemřel. A to je tečka. Nic více nepotřebují.

Na můj opakovaný dotaz, proč Ježíše neuctívají, nemluví s ním, mají odpověď, že nemohou, není Bohem, není všemohoucím Bohem. Další z otázek „únikových“ zní, „vy věříte v trojici“?

- To je radikální řez pro ně, když přiznám, že věřím v Kristovo Božství. To je většinou zlom rozhovoru.  Mění se scéna, jejich usmívající se doposud tvář, se stává jiná, hrozící, a často spějeme ke konci dialogu. Je to zajímavé, jak se v různých náboženstvích i sektách vše láme na Kristu, na jeho božství. I v Islámu to je vnímáno stejně, jako u SJ, nebo u Farizeů. Jejich pohled na Krista se podobá pohledu SJ.

- Po mnohých rozhovorech, zkušenostech i studiu literatury SJ jsem si najednou uvědomil, že se „Věrnému a rozvážnému otrokovi“ podařil další nehorázný projekt „němé domácnosti s Kristem“. „Kristus je stvořením a tedy se s ním nesmí hovořit, modlit se k němu, ani ho uctívat." 

- Vzpomínám na některé rozhovory o kamenování Štěpána. Jeden diskutující se mnou po tříhodinovém rozhovoru, ve kterém se zdálo, že jsme hovořili docela v klidu, na dotaz, proč se nemodlí ke Kristu, když se Štěpán modlil, začal zvýšeným hlasem opakovat stále do kola: „To není modlitba, to není modlitba.“ Jakoby ho ovládla nějaká fóbie, až hrůza. Pokud máte příležitost hovořit se SJ a chcete po nějakou dobu uchovat přátelskou atmosféru, nemůžete moc zdůrazňovat Božství Ježíše a modlitbu k němu. Jejich reakce mně párkrát překvapila, jako „časovaná bomba“. Stejně tak radikálně  jednají při jakékoliv negativní zmínce o VRO.

Vděčnost zachránci

- Představte si, že vás někdo vytáhne z vody a zachrání vám život. Co udělá každý normální člověk? Ze srdce poděkuje zachránci, pokud mu na životě záleží a má alespoň základní vlastnost slušnosti a vděčnosti. Asi nikdo z nás nepůjdeme poděkovat rodičům svého zachránce, za to, že jejich syn nám zachránil život. Bylo by to pošetilé a nesmyslné. Jedině, že bychom se z nějakého důvodu pohádali, nazlobili na sebe, nemluvili spolu.  

- SJ tvrdí, že Ježíš pro ně dal výkupné, prolil svoji krev na kůlu. Oni ale neděkují Kristu, ale jeho otci – Jehovovi. Jinak by to bylo rouhání. Protože on není pravý Bůh, jen bůh.

Takže člověk za různé obyčejné věci děkuje jiným, tak velí slušnost mezi lidmi. Jen Ježíš – Logos, Pán pánů a Král králů přijde zkratka. Jemu nic nenáleží. To znamená jinými slovy, že SJ si vzali právo rozhodovat, zda Kristus má právo přijmout díky, slávu, čest, nebo nikoli. Rozhodli, že ne, že jemu chvála nepatří. Tento postoj se musí nutně projevit v jiných důležitých oblastech jejich života s Bohem.

Společenství s Kristem

- Ježíš řekl, že: „Kde jsou dva, nebo tři v mém jménu, tam jsem uprostřed nich“. Jak to může vypadat prakticky? Dva, nebo tři učedníci budou spolu hovořit, číst Písmo a Kristus bude tiše přihlížet? Nebudou si ho všímat, protože je stvořen a nemohou s ním hovořit, modlit se k němu. Více „zfalšované“ evangelium si nelze ani představit. Existuje snad jen jedno řešení, že tedy Kristus se nespokojí s rolí podřadné osoby, které si nevšímají a s kterou nemluví, tzn.: že v takovém společenství nebude přítomen vůbec. Zdá se, že z mnoha výpovědí SJ je patrné, že na společenství s Kristem ani moc nezáleží. Vlastně na něm vůbec nezáleží, aby byli s Kristem na věky v nebi. Tam nechtějí. Chtějí si raději postavit dům na nové zemi. Zdá se to logické. Když nyní s Ježíšem nepromluví, nemají ani tušení, co znamená mít živé společenství s ním. Jsou oklamáni, jakoby sloužili Jehovovi a milují ho. Jak by to mohlo být možné, když „Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, který ho poslal.“

Manželský vztah

- Apoštol Pavel používá analogii vztahu manžela k manželce, ke vztahu církve a Krista (Ef. 5). Předpokládá se, že mezi milujícími se manžely probíhá komunikace, sdílení, vyjadřování vděčnosti a lásky oboustranně. Jak tomu přirovnání mohou rozumět SJ? Jako v „tiché domácnosti?“ Nevěsta – církev se svým ženichem Kristem nesmí hovořit. Nesmí mu děkovat, sdílet s ním svůj život…Je to vyjádření lásky, poslušnosti a následování Krista, jak to slyšíme často z úst SJ?

Přijít a odpočinout

- Ježíš také zve k sobě ty, kteří pracují a jsou obtížení. Nabízí jim odpočinutí (Mat. 11, 28). To samozřejmě předpokládá, že ten, kdo přijde ke Kristu, tak mu řekne o svých těžkostech, poprosí o pomoc a pak taky poděkuje. To tedy může znamenat, že toto pozvání se nemůže vztahovat na SJ. Mají totiž problém s Ježíšem. Mají celou dobu tichou domácnost. To taky zřejmě znamená, že nikdy v životě neprožili odpočinutí s Ježíšem, odpuštění, svobodu, hluboký pokoj a radost. A to je snad ten největší paradox celého učení. Celý život získávají poznání o Bohu a Kristu. Život věčný je však darován jen těm, kteří  poznali Boha i Syna osobně, jako svého Spasitele a Pána, nejen poznání o něm.

Kristův trůn 

- Apoštol Pavel napsal, že všichni lidé se budou muset jednou postavit před Kristem  (2. Kor. 5, 10). Zřejmě si Pán s námi promluví, jistě se budeme sdílet ze svého života. Jisté je, že se tam objeví i SJ. Jak by měli reagovat? "Ježíši já s tebou nemluvím, když jsem s tebou nikdy nepromluvil. Bylo mi řečeno, že nejsi hoden poděkování, chvály, ani rozhovoru, ani prosby."   Nebo budou zarytě mlčet a odvolají se k Jehovovi, nebo k "věrnému a rozvážnému otrokovi"...?

Satan na trůn, ne Ježíš

- To nejdůležitější, zároveň skryté a zákeřné nakonec. Celé učení a snaha vedení SJ odsunout Krista na okraj života, striktní zákaz modlitby a uctívání Krista, je „jen“ vrcholkem ledovce. V kontextu jiných nesmyslných změn, falešných důrazů, se stále více jeví, že to vše má cílený smysl.

- Od samého začátku satan usiluje o to, aby odebral slávu Kristu a postavil se na jeho místo. Aby on sám byl oslavován, uctíván, aby byl pánem lidských srdcí, ne Kristus.

- Zdá se, že zabránit tomu, aby Kristus byl oslavován jako Bůh a Pán se satanovi v učení SJ podařilo téměř dokonale. Jeho úsilí však je namířeno neustále i proti každému z nás.

„Ale oni nad ním zvítězili skrze krev Beránka…“ (Zj.)

MODLITBY KE KRISTU

Kdo se modlil k Ježíšovi?

Luk. 17, 14 Jeden z nich, když uviděl, že je uzdraven, se vrátil a velikým hlasem oslavoval Boha; padl na tvář k jeho nohám a děkoval mu. A byl to Samařan…

Sk. 1, 24 Pak se pomodlili a řekli: „Ty, Pane, který znáš srdce všech, ukaž, kterého z těchto dvou sis vyvolil

Sk. 7, 59 „A kamenovali Štěpána, který vzýval Pána a říkal: „Pane Ježíši (kurie), přijmi mého ducha.“ Pak klesl na kolena a zvolal velikým hlasem: „Pane (kurie), nepočítej jim tento hřích.“ Když to řekl, zesnul“.

Jan 14, 14 „A začkoli budete prosit ve jménu mém, učiním to, aby oslaven byl Otec v Synu. Budete-li mne o něco prosit ve jménu mém, já to učiním.“

2. Kor. 12, 8 „Třikrát jsem kvůli tomu prosil Pána, aby to ode mě odešlo, ale řekl mi……“

Sk. 96, 14 …aby spoutal všechny, kdo vzývají tvé jméno.“ (epikaleomai – vzývat)

Sk. 22, 16 Vstaň, dej se pokřtít a smyj své hříchy vzývaje jeho jméno.‘“

A já jsem řekl: ‚Pane, oni vědí…

1.Kor. 1, 2 „Církvi Boží, kteráž jest v Korintu, posvěceným v Kristu Ježíši, povolaným svatým, spolu se všechněmi, kteříž vzývají jméno našeho Pána Jezukrista na všelikém místě, i jejich i našem.“

Řím. 10, 13 „Každý, kdo bude vzývat jméno Páně, bude zachráněn.  V nikom jiném není spásy. Na celé zemi není lidem dáno žádné jiné jméno, skrze které bychom mohli dojít spásy A.“ znovu: „Každý zajisté, kdokoli vzýval by jméno Páně, spasen bude.“

1.Tim. 1, 12 „Děkuji tomu, který mi dal sílu, Kristu Ježíši, našemu Pánu“ ….

Jan 6, 37 „Všichni, které mi Otec dává, přijdou ke mně; a kdo ke mně přijde, toho nevyženu ven.“

Zj. 3, 20 „Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu sním večeřet a on se mnou.“

1.Jan 1, 3 „Co jsme tedy viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám, abyste i vy měli s námi společenství. Naše společenství je totiž s Otcem i jeho Synem Ježíšem Kristem.“

Jan 14, 23 „Miluje-li mne kdo, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat, a přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.“

Jan 14, 6 „Žádný nepřichází k Otci než skrze mne.“

1.Tess. 5, 10 „Kterýž umřel za nás, abychom buď že bdíme, buď že spíme, spolu s ním živi byli.“

Zj. 5, ….„čtyři živé bytosti i čtyřiadvacet starších padlo před Beránkem; každý měl  harfu a zlaté misky plné kadidel, což jsou modlitby svatých. A zpívají novou píseň mocným hlasem: „Hoden jest Beránek, ten zabitý, přijmout tu moc a bohatství, moudrost, sílu a úctu, slávu a dobrořečení.“ Tomu, jenž sedí na trůnu, a Beránkovi dobrořečení, úcta, sláva i moc na věky věků!“ A ty čtyři živé bytosti říkaly: „Amen.“ A starší padli na tvář a poklonili se.“

Kristus jen neviditelný

Několik posledních měsíců jsem se dotazoval na viditelný příchod Kristův. Zaujalo mně, že v jejich literatuře z roku 2017 je zmínka o tom, že přijde jako král a bude soudit i rozdělovat ovce od kozlů, podle Mt. 25. Citují tam verše, že „Uvidí ho každé oko, přijde s nebeskými oblaky“. Na můj dotaz a spoustě dalších veršů, které mluví o tomtéž viditelném příchodu Krista se dušují a zapírají, že to „nebude viditelný příchod. Už ho nikdo neuvidí přicházet“. Přitom sami uvádějí, že existuje paruzia (přítomnost) i příchod viditelný.

Je zřejmé, že tento problém vzniká z dalšího tvrzení, že Bůh Kristovo tělo po vzkříšení ukryl (existuje osm variant, co vlastně s tímto tělem udělal). Oni nevědí, která varianta je správná, ale musí věřit, že už ho nikdo neuvidí. Někteří to zdůrazňovali rázně, jiní až s posměchem, že to nelze tak chápat, jak to je napsáno.

Klidně můžeme tvrdit, že SJ již nevěří ani vlastní literatuře a v těch různých častých změnách se nedokážou v některých otázkách orientovat, tak vymýšlejí různé krkolomné teorie.

Kristus jako Abbadon, nebo Apolion

Poslední krok degradace Ježíše je fatální. Ve Zjevení 9, je popsán příběh propasti, kobylek a vládce nad nimi, jménem Abbadon, nebo Apolion. Kdysi dávno to byl pro ně satan (Dokonana tajemnica 1925, s. 125.), později papež a kobylky byly zlí duchové, neboli démoni. Tato propast má řecky název „Abysson“. Když Ježíš vyháněl démony z posedlého člověka, tak nechtěli do propasti – do „abyssonu“. To je jejich místo (Luk. 8, 31).

SJ nyní učí, že kobylky z propasti jsou oni, jako pomazání, kteří bodají nevěřící a církevníky. Jejich vůdce je Kristus - Abbadon - ničitel (Zjevení – jeho slavné vyvrcholení se přiblížilo, s. 148.) Myslím, že již hlouběji nelze klesnout při výkladu Písma. Bez ostychu, strachu a hanby.

Shrnutí: V průběhu 100 let BB, později SJ učinili s Kristem následující proces:

Ponížili na Archanděla Michala - Odstranili Kristův kříž - Vyměnili  jeho vzkříšené tělo za něco jiného (8 měnících se možností) - Odstranili jméno Ježíš z Indexu PNS - Přepsali „Kyrios“ na Jehova (odebrali jeho Božské atributy a poslání) -  Ze Spasitele a Pána vytvořili vůdce démonů „Abaddona“ – ničitele.

Myslím, že společně s VRO se raduje ten, jenž po celá staletí usiluje o to, aby Ježíš Kristus byl sesazen z trůnu a degradován do pozice malého boha, jemu rovnému, nemající žádná, nebo okleštěná práva, autoritu a moc. Nakonec byl srovnán s Abaddonem. Hrůzostrašná historie.  

Říká se, že „milimetr žádná míra, centimetr žádná díra“. V tomto případě nejde o centimetry, ale o propast mezi textem Písma, osobní vírou a společenstvím s Bohem a Ježíšem Kristem. Za největší problém považuji to, jak VRO si dovoluje „napínat strunu, až k prasknutí“. Pokud SJ odstraní ze svého učení a PNS i života  Krista, pak již je krůček  k tomu, že na základě falešného výkladu Písma, rodiče budou schopni nezachránit své dítě díky transfúzi.

„Nové světlo“ již svítilo tolikrát, že jim oslepilo oči dokonale a zastřelo zrak. A to se zdá docela tragické. Budou taky zastírat a mlžit, co to dá, v případě těch nejvíce zvrhlých způsobů jednání některých jednotlivců, vůči dětem.

Několikrát jsem opakoval, že mám SJ opravdu rád. V kontextu této úvahy se rodí otázka, zda se tím mým postojem nestavím také proti Ježíši Kristu? Možná některé věci budu muset přehodnotit a odpovědět sám sobě. Ale Ježíš přece řekl, abychom milovali všechny, dokonce i své nepřátelé. Mám mezi nimi několik přátel. Tak uvidíme…

SPASENÍ

Nejistá rajská naděje

Ve skutečnosti tito lidé jsou docela ubozí a kromě obrázků s věčně se smějícími lidmi, nemají co nabídnout. Člověk by musel ztratit rozum, aby chtěl vyměnit společenství s Bohem v nebi ze jejich život v rajské zemi, daleko od Ježíše, kterého neznají, nemluví s ním, jako by byli na něho nahněvaní. Sami při tom ani netuší, zda na této  zemi budou vůbec  žít, zda obstojí v Armagedonu a budou pak nakonec schváleni. Ta perspektiva, kterou jim nabízí jejich věrný a rozvážný otrok je k pláči. Ti musí ještě hodně těžce pracovat, aby si snad vydělali na pěknou zahrádku a mohli postavit hezký dům na nové zemi.

Při jednom rozhovoru vyplynulo, že vlastně celé dějiny a současnost se točí jen kolem osmi miliónů SJ. Jehova se řídí podle nich, vše je o nich a pro ně. Vždyť celý svět je  určen ke zničení a zachování SJ na nové zemi. Není to docela arogantní a pyšné tvrzení, které již mnohokrát potvrzuje sektářské prvky, jednání a postoje?

Pokud bych mohl alespoň malinko pomoci těmto lidem, které mám opravdu rád, aby zatoužili vyměnit pozemskou zahradu bez Krista, na věčné společenství s Otcem i Synem před jeho svatým trůnem, budu moc šťasten.

Oloupení o nebe

Na otázku po nebi, SJ odpovídají všichni stejným tónem: "Do nebe tam se nechystám, co bych tam asi dělal?" „Proč Bůh stvořil tuto zemi? Kdo tady bude bydlet, když všichni půjdou do nebe“? To je další. „úniková fráze“

- V roce 1935 jejich 2. prezident Rutheford na jedné konferenci v USA prohlásil, že ode dneška již je konec nebeské naděje. Miliony oveček poslechly svého pastýře. Co by prý dělali v nebi, se dnes ptají, nechtějí být tam, kde je Kristus. Jak drsné a podlé to je. Jeremiáš kdysi napsal, že: "Prokletý je člověk, který doufá v člověka". Který člověk si může dovolit zavřít nebe milionům následovníkům. Jako bych slyšel Kristova slova Farizeům: "Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Zavíráte lidem království nebeské, sami nevcházíte a zabraňujete těm, kdo chtějí vejít."

POD MOCÍ DUCHA ANTIKRISTA A VLIVEM SVOBODNÝCH ZEDNÁŘŮ

Po tom množství rozhovorů si stále více uvědomuji, že můj dialog, nebo polemika není jen proti lidem, kteří stojí zrovna přede mnou. Jsou pod duchovním tlakem a mocí, která se vždy bude stavět proti Ježíši Kristu. To je jejich primární program. Znevážit, pokořit Krista a dezorientovat jeho případné následovníky. Existují důkazy, že jejich zakladatelé byli svobodnými zednáři. Russell používal ve své literatuře zednářské symboly a za vzor historických výpočtů si vybral egyptskou pyramidu. Její kopie zdobí dodnes jeho náhrobek. Ten nelze zapřít. Žádné nové světlo ho nedokáže vymazat.

V novinách „The Jamestown Evening Journal“ z 6. srpna 1910 se Russell vyjádřil následovně:

 „Poté, co jsem se zbavil křesťanství, vzývám neznámého Boha, hledám Boží zjevení.“

V knize „Svědci Jehovovi v Božím plánu“,se dočítáme, že Russell dychtil zvědět všechno, co Bůh učil, a to bez ohledu na to, odkud se to dozvídal.[1] 

 [1] V německé verzi Die Zeugen Jehovas in Gottes Vorhaben, 1960, str. 18.  

DVA ZÁSTUPY

144 000

Zdá se, že důležitým problémem je výklad a principy výkladu knihy Zjevení. Jednoznačně všichni argumentují, že 144 000 je přímá řeč, je potřeba doslovně chápat číslo, ale již další verše mají duchovní význam. To znamená, že co s číslem 12 000 z každého pokolení Izraele? Zatím jsem tuto otázku nepoložil a až nyní se mně zdá velmi důležitá a nevím, jak na případnou otázku odpoví. Ani si neuvědomují, že jejich tvrzení, že toto jsou králové, kteří budou kralovat s Kristem není potvrzeno explicitně v Bibli. Zlaté koruny na svých hlavách mají 24 starci.

Velký zástup

V této souvislosti je důležité postavení velkého zástupu, za který se považuje 8 mil. SJ v současnosti. Všichni argumentují, že zástup ve Zjevení je na zemi, i když Jan hovoří, že před trůnem, kde jsou další nebeské bytosti (Zj. 7), v nebi (Zj. 19). Pro ně před trůnem je samozřejmě na zemi, protože země je podnožím Jehovy. Tento výklad je natažen a zároveň falšován pro obhajobu teologie Svědků, jako nesčíslné množství dalších „kauz“. Mnohokrát jsme spolu „slovně bojovali“. Ukazoval jsem jim text – „před trůnem“, prosil jsem je o přečtení, obracel jsem se do gramatiky, jako že před, znamená opravdu před, ne pod. Někdy se mi vysmáli, že to je slovíčkaření, jindy přiznávali, že tak to chce organizace – VRO.

Sympatická mladá žena w Bydgoszczy mi pověděla, že mám pravdu v tom, že jejich předkové do roku 1935 chválili, oslavovali Ježíše Krista a modlili se k němu. Najednou přišlo "nové světlo" a jejich 2. prezident organizace Rutheford všem Svědkům zakázal modlitby ke Kristu. Narušení tohoto zákazu se dodnes rovná vyloučení a znamená stát se odpadlíkem. Zároveň přibližně v tomto roku jim řekl, že od nynějška již nikdo nepůjde do nebe. Jen vyvolená část 144 000 budou s Kristem v nebi. Většina SJ zůstane na zemi, pokud splní některá jejich kritéria a obstojí v Armagedonu.

Ježíš jedné náboženské skupině vůdců kdysi řekl, že "Zabraňujete vejít do Božího království jiným a sami do něho nevcházíte" (Mat, 23) Zdá se, že Ježíš vyslovil toto varování nejen Farizeům té doby, ale myslel i na ty nynější vůdce, kteří vedou tvrdou rukou, soudí, varují, ovládají téměř 8 miliónů SJ po celém světě.

Myslím, že bych po mnoha rozhovorech se SJ dokázal napsat knihu, o jejich drsných, dobrodružných příbězích. Některé jsou opravdu k pláči. Vzbuzují lítost a zároveň úctu vůči těm, kteří měli odvahu se ozvat, poslechnou Písmo i vlastní svědomí, a v moci Božího Ducha přijít ke Kristu. Navzdory tvrdým důsledkům ze strany organizace, jsou z nich šťastní lidé, někdy ještě stále zlomení, ale hledající, učící se milovat a následovat svého Pána.

Mnozí z nich se dostali do spárů této organizace, protože upřímně hledali pravdu, ale nebyl nikdo, kdo by jim řekl o Kristově lásce a odpuštění. Jen SJ. Ti jsou připraveni vždy a najdou hledající a ztrápené ovečky. Možná, že nastal čas, abychom my křesťané změnili náš vztah ke Svědkům na ulicích, nebo přicházejícím do našich bytů. Mnozí z nich jsou skvělí lidé. Stali se však oběťmi. Nepohrdejme nimi. Nabídněme jim rozhovor, třeba i přátelství. Nemusíme hned hovořit o Bibli, ale o životě, o Boží lásce. Možná Vás to chytne za srdce a pochopíte zcela jiný rozměr pomoci. Opravdu někteří z nich touží po Kristu, po odpuštění a pokoji. Mnozí tyto nádherné a věčné hodnoty nalézají. Co se zdá lidským očím nemožné, pro Boha je možné. Nebojte se, rozhovory s nimi nejsou ztraceným časem. Vlastně žádný rozhovor, jenž je veden se zájmem, lítostí, nebo láskou není ztrátou času, ale je vzácný a dokonce i zachraňující život. Jsem moc rád za lidi, které potkávám na své cestě životem. ale nejen SJ. Naplňuje mně to radostí, obohacuje a ujišťuje, že stojí za to žít....

NEUVĚŘITELNÉ

Mnoho věcí v učení SJ je možno přejít bez zájmu a neřešit. Jejich přesvědčení a pohled na Krista tolerovat není možné. Všimněte si, každý odstavec, a každá věta je lživá a zavádějící, v kontrastu s textem Písma. Nemusíme bránit Pána Ježíše před nekřesťany, rouhači, a bezbožníky. Někteří z nich možná mají alespoň částečnou úctu před Bohem a Pánem Ježíšem. On se obhájí sám skrze svojí lásku a milost. Ale mám za to, že SJ veřejně a docela arogantně, bez zábran propagují falešné evangelium. Urážejí  Krista a dezinformují spoluobčany. Ani si neuvědomují, že se rouhají proti Bohu, který miluje svého Syna a dal mu veškerou slávu a moc, ne v roce 1914, ale po vzkříšení a při nanebevstoupení. ("Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi"...Mat. 28, a mnohé další texty). Zdá se mi správné vést s nimi dialog, napomínat je a pokusit se je vyvést z jejich falešné jistoty a pocitu "jediného monopolu" pro spasení světa, zároveň a především pro své vlastní spasení.   

Ježíš Kristus dle svědků Jehovových:

- Ježíš začal svou existenci jakožto archanděl Michael (jehož jméno znamená “Kdo je jako Bůh?”).
– Byl první stvořenou bytostí, kterou Jehova Bůh použil ke stvoření všeho ostatního.
– Vzhledem k tomu, že satan (stvořený, ale padlý anděl) je ve 2. Kor 4:4 také nazýván “bohem”, lze podle svědků Jehovových považovat Ježíše také za “boha”. (K dokazování používají texty: Jan 1:1; Kol 1:15-17; 1. Tes 4:16; Juda 9; Dan 10:13; 12:1; Zj 12:7-12)
– Jakožto stvořené bytosti mu rozhodně nenáleží žádná forma uctívání.
– Po příchodu na zem přestal být Ježíš archandělem Michaelem a stal se dokonalým člověkem (nebyl “bohem”).– Svou naprostou podřízenost Bohu prokázal tím, že se úplně pokořil a zemřel na kůlu (nikoli na kříži).

– Po smrti Bůh Ježíšovo lidské tělo odstranil a Ježíše vzkřísil jakožto duchovní bytost. Pod jménem Michael je nyní znám i od svého návratu do nebe, kde přebývá jako oslavený duchovní Boží Syn.– Bůh Ježíše nevzkřísil v doslovném těle, ale v těle duchovním. Duchovní bytosti jsou neviditelné, a proto na sebe Ježíš bral různá těla, aby své učedníky přesvědčil, že vstal z mrtvých.

– V roce 1914 začala jeho neviditelná “přítomnost” na zemi (Mat 24:3). Od té doby neviditelně vládne z nebes a čeká na budoucí bitvu armagedonskou (Zj 16:16), v níž zemi zbaví lidských vlád a ustanoví ráj pod vládou Jehovova království. (zdroj: Rozmluvy z Písem a další publikace svědků Jehovových)

OTÁZKY

Následující otázky vyplývají z mých mnoha rozhovorů se SJ na ulici.  Jsou velmi složité a proto většinou SJ odpovídají, že nejsou na takové otázky připraveni, slibují další kontakt, aby se mohli připravit , ale většinou se již neozývají. Někdy se odmlčí, nebo se rozzlobí a utečou na jiné místo. Občas na Vás křičí, ale to jen zřídka kdy. Většinou "drží fazónu". Některé odpovědí znějí docela krkolomně a člověku je jich líto. Když se odmlčí a hledají odpověď, většinou se v duchu modlím, aby jim Duch svatý otevřel mysl, aby jim zasvítilo světlo evangelia, které je v Kristu Ježíši. Zkuste si sami na tyto otázky dát odpověď na základě Písma. Není to úplně jednoduché, ale jako křesťané bychom to mohli zvládnout a připravit se třeba na náhodné SJ, kteří zabloudí do Vašeho domu, nebo Vás osloví přímo u stojánku....

Kým je Ježíš a kým byl před příchodem na zem? Kým je nyní?

Jak je možné tvrdit, že to je vlastně jedno a Ježíš byl stvořen, zplozen i zrozen. Řekl by nějaký SJ, že ho udělal otec, nebo matka? Nebo stále platí, že byl zplozen otcem a zrozen z matky? Ale jeho otec udělal třeba stůl. Většinou se jedná o vytvoření materiálních, neživých věcí,  pomocí rukou. Když tvoří Bůh, tak to dělá slovem a to slovo je Logos. Jak mohl Bůh skrze Logos vytvořit Logos, který kdysi neexistoval? Nebyl Logos v Otci bez počátku a konce, na jeho“lůně“ (Jan 1)? Od věčnosti, až na věčnost?

Když Bůh stvořil Ježíše, znamená to, že stvořil boha menšího, s malým b, jako jsou i další bohové, satan a démoni?

Proč potřeboval menšího boha, aby mu pomohl stvořit vše, nebyl dost všemohoucí, aby to učinil sám? Nejedná se o pohanskou víru, která taky vyznávala bohy, kteří si vytvářeli další bohy nižší úrovně?

Pokud Bůh stvořil „dva bratry Ježíše a Lucifera“, jak lze vysvětlit, že vše bylo stvořeno skrze Ježíše? Znamená to, že až pak se ze stvořeného Ježíše stal Logos, skrze kterého Bůh tvořil další bytosti a věci?

SJ tvrdí, že pisatelé, nebo přepisovači Písma záměrně odstranili jméno Jehova z textů NZ na 237 místech. Znamená to, že lidé, kteří žili v různých časových obdobích, na různých místech  se domluvili a podvedli další generace čtenářů? Jak to, že ani jeden z 5000 manuskryptů nebyl nějak opomenut a nezůstal alespoň na některém z nich nějaký znak po JHVH?

Jak to, že Všemohoucí Bůh nedokázal ochránit svůj svatý text Písma a dovolil, aby někdo oklamal jeho Církev, tak závažným způsobem, až téměř 20 století do příchodu SJ, kteří chyby v textu "uvedli na pravou míru" v PNS?

Jak to mohli udělat ti, jenž téměř neznali hebrejský, ani řecký jazyk. A proč samotní SJ sami neznají tyto "odborníky na Písmo"? A proč například český PNS je překladem z anglického jazyka, ne z originálních jazyků? Proč si myslí, že přesto je jejich překlad jedinečný, správný a nejlepší?

Proč v tomto kontextu vedení SJ stále nedoporučuje mladým lidem studovat na vysokých školách? Ani studium jazyků. Je to opravdu jen proto, aby měli dostatek času na službu pro Jehovu?

Proč SJ neustále lpí na roku 607 jako roku zboření chrámu a Jeruzaléma? Navzdory tomu, že všechny dostupné zdroje historické, astronomické, archeologické, sekulární, židovské, starozákonní uvádějí rok 587/ 6 p. n. l.? Je to jen proto, že odvozený rok 1914 má nejdůležitější význam pro jejich učení? Proč ani tak zřejmé důkazy, že jejich chronologie je falešná, jim nedovolí přijmout pravdu, ale žít raději celý život ve lži? Je to jen proto, že jejich "Věrný a rozvážný otrok" v USA má větší autoritu a moc, než Písmo inspirované samotným Bohem a Duchem svatým? Je to jen ze strachu, že přijetí pravdy způsobí vyloučení z organizace a ztrátu všech rodinných a přátelských kontaktů a smrt v Armagedonu?

STŘÍPKY 

Toto jsou témata, kterým jsme věnovali snad nejvíce času v rozhovorech. Otázka se zdají jednoduché, pro ně je to nepřekonatelná bariéra. Na jejich odpovědích se ukazuje, jak mají vycvičené myšlení. Dávají vždy stejné odpovědi,které mají zvláštní konstrukce v kontextu SV. Přesto si myslím, že někteří byli překvapeni, že tyto věci jsou jednoduché, ale oni je takto slyšeli poprvé. 

KAMENOVÁNÍ KRISTA

- Židé se chopili kamenů, aby Krista ukamenovali. Za co? Za to, že se činil rovným Bohu - za rouhání. Jak na to obviněný reagoval? Omlouval se jim, že to tak nemyslel, že ho špatně pochopili? Nezdá se. Byl si vědom své identity a jednoty s Otcem. Ano potvrzuje nádherným způsobem svoji jednotu s Otcem a napomíná Židy, aby jednou provždy pochopili, že on je v Otci a Otec v něm. Jen zaujatý a nevěřící člověk se bude snažit tento jednoznačný text "ohýbat" na svojí stranu a falšovat.

- Zdá se, že SJ dělají přesně totéž, ne kamením, ale Písmem a svojí literaturou Krista kamenují, protože prohlásil nejen jednou, že je opravdu Bohem. Zdá se taky, že "kamenují" i své bratry a sestry, kteří souhlasí s Kristem, že je Bůh. A to je docela silné a smutné. Jinými slovy, co teda chtějí lidem nabídnout? Vzpouru vůči Kristu, odpor vůči jeho slovům, nevíru?

STŘÍPKY

OSLAVA OTCE I SYNA

Tento text nám ukazuje, jak všichni v nebi, na zemi, pod zemí i v moři oslavují, velebí a klaní se Tomu, který sedí na trůnu i Beránkovi. Je to stejná čest, sláva, moc, dobrořečení na věky věků. Nabízí se otázka:

"Proč SJ stejným způsobem neoslavují Syna, jako i Otce? Když budou žít na nové zemi, tak z oslavy "vypudí", odstraní Syna, protože není, podle jejich mínění Bůh, nebo je bůh jiné kategorie? Mají zato, že Otec přistoupí na jejich hru a podmínky, na jejich teologií? Otec miluje Syna a chce, ba přikazuje, aby "všichni ctili Syna, jako i Otce". Kdo nectí Syna, nectí ani Otce v nebi". (Jan 5, 23)

ŠTĚPÁNOVA MODLITBA

Srovnání Štěpánovy modlitby podle Ekumenického překladu, řeckého textu a Překladu nového světa SJ. Štěpán se modlí k Pánu Ježíši Kristu. Podle řeckého textu a jiných českých překladů je v PNS použito slovo "Jehovo", což je změněno dle originálního řeckého textu, kde je slovo "Kyrie", co znamená Pane. Naskytují se zde 2 otázky:
1. Proč se SJ nemodlí ke Kristu, když se modlí ke Kristu Štěpán a mnozí bibličtí pisatelé se k němu modlí, klaní se mu, uctívají a vzývají jeho jméno?

2. Proč na mnoha místech PNS si dovolují přeložit slova v rozporu s řeckým textem Nového zákona?   

MŮJ PÁN A MŮJ BŮH“

Tomáš ve svém dialogu otevírá veliké dilema, s kterým se SJ musí vyrovnat. Jsou zde dva důležité poznatky:

- Když se mu ukázal Kristus, vyznává ho jako: "Můj Pán a můj Bůh". Jak to, že se Kristus nebrání a nepoučuje učedníky, že není Bohem, jak to činí naší SJ. Je zřejmé, že on sám věděl mnohem lépe, kým je ve skutečnosti a své pravé božství potvrdil mnohokrát slovy, činy, zázraky.. Proto mu věříme, následujeme, modlíme se k němu, prosíme a oslavujeme, protože je hoden naší cti a chvály, jako Bůh.

- Tomáš se ptá na Kristovy rány po hřebech. To je docela jednoduché. Pokud byl Kristus přibit do kůlu, tak musel mít probity obě ruce jedním hřebem. Tomáš používá množné číslo a rád by viděl rány po hřebech. Musely být alespoň dva. To znamená, že Ježíš byl ukřižován, měl ruce rozpjaté na kříži, tak jak o tom píší všechny překlady Písma, historikové, archeologové a další. Tak, jak se chlubí apoštol Pavel Kristem ukřižovaným. Je pro něj mocí Boží a spasením. Proč SJ bojují proti kříži. Přece jejich literatura ještě na začátku 20. století byla ozdobena ilustracemi Krista ukřižovaného a sami svědkové psali o Kristově kříži. Co se tak najednou změnilo v dějinách. Z kříže se stává kůl. Kříž Kristův je nenáviděn, až na smrt.