DIALOG SE SVĚDKY JEHOVOVÝMI

STINNÉ STRÁNKY ČLENŮ ORGANIZACE SVĚDKŮ JEHOVOVÝCH

STINNÉ STRÁNKY ČLENŮ ORGANIZACE SVĚDKŮ JEHOVOVÝCH

Tato část, bude pojednávat o tom, jak jsem se během mých kontaktů a rozhovorů  postupně seznamoval s oblastmi života, které byly  pro mně doposud tabu. I když jsem o mnohých záležitostech četl v jejich knihách a literatuře, v rozhovorech jsem se mohl přesvědčit, zda se takto věci opravdu mají. Proto si dovoluji takto hodnotit, protože to není mé hodnocení, ale jejich vlastní, a proto je autentické a důvěryhodné. Až jsem se zhrozil při tom postupném výčtu, že je toho tak velký počet. Myslím, že toto povídání o stinných stránkách bude pro SJ složité a sám se vystavuji nepřízní z jejich strany, nebo podezření ze zaujatosti. Nejsem zaujatý, již několikrát jsem sděloval, že je mám rád jako lidí, jako mé spoluobčany, jako věřící, mám mezi nimi i pár přátel. Svůj nesouhlas a dokonce i despekt směřuji do Warwick, VRO, jak si s oblibou říká. Protože on si osobuje právo vládnout nad lidskými dušemi, pod rouškou Boha a jeho Slova. Taky věřím tomu, jak se to někdy ozývá, že jednotlivci v organizaci, věrni služebníci jsou oběťmi systému, aniž si to přiznají. Jsem přesvědčen, že jen pravda osvobozuje, i když může být velmi nepříjemná a bolestivá. Odhaluje totiž nitro člověka, jako skalpel při operaci. Ale jen tento zákrok, pohled na pravý stav věcí a odstranění "zánětu" uzdravuje.

Moc Vás prosím o jakékoli reakce, nesouhlas, otázky. Na jejich základě jsem ochoten upravit, doplnit, nebo vymazat, co se může jevit jako zkreslené, nepřesné. Díky za komentáře.

OBLAST PSYCHOLOGICKÁ

• Strach

SJ prožívají velmi často strach. Je několik důvodů:

- Bojí se Armagedonu a mají obavu, zda obstojí, zda je Bůh uzná. Mají strach, zda vytrvají až do konce v tisíciletém království a zda budou mít Boží schválení. Několikrát jsem od nich slyšel, že je důležité obstát do posledního dne, kdy přijde zkouška na jejich víru. Nikdo neví, jak to s ním nakonec dopadne. V případě, že zklamou Boha, přijdou o život věčný. Nikdy nemají jistotu, jen naději, že to nakonec dopadne v jejich prospěch.

- Obava, zda dost pracují, zda naplňují Boží vůli a jsou dost podřízení a poslušní vedení.

- Strach z vyzrazení, v případě selhání a z následného vyloučení z organizace.

- Strach o své děti, zvlášť v případě, že nejdou přesně po Božích cestách, nebo pokynů organizace a starších sborů. V případě jejich vyloučení je to drama pro rodiče. Musí předstírat svoji oddanost Jehovovi, zároveň prožívat bolest z totálního odloučení od dítěte. Setkal jsem se s maminkou, která mi řekla, že jako rodiče se odloučili od své dospělé dcery. Nebyl v tom její hřích, ale jen hledání vlastní cesty a svobody. Bolest v očích matky, smutek a obava o dceru byla zřejmá. Vysvětlení postojů vůči svým dětem jsem slyšel i v dalších rozhovorech. Hlavním důvodem je snaha zachování čistoty obecenství sboru. To je podtrženo biblickými verši, které jsou vytrženy z kontextu.

- Strach z případného neodmítnutí trasfúze pro dítě.

Nedovedu si to ani představit, co bych jako rodič prožíval v podobné situaci. Jakou hrůzu, obavu z jedné strany, ze ztráty dítěte,  zároveň strach, abych zůstal poslušný Jehovovi. Zároveň strach ze sborové kázně, případně ze soudního výboru, nebo v konečném důsledku z vyloučení. Jsem přesvědčen, že tato „schizofrenie“ musí mít fatální dopad na víru, na službu a poznamenává vztah s Bohem. Hovořil jsem pár krát na ulici na toto téma, slyšel jsem i osobní svědectví v rozhovoru i na videu, což potvrzuje uvedené  v tomto odstavci.

Je obecně známo, že strach působí velmi destruktivně na lidskou duši, zvláště v náboženských kruzích. Dlouhodobý strach zraňuje city, jako radost, pokoj, narušuje vztahy a vede v případě obav ze selhání k pokrytectví a ke lži. Většina pod tímto tlakem se bude snažit vypadat lépe, než doopravdy je.

- Nakonec to bude strach z odhalení a ztráty důvěry.

Podle vyprávění některých SJ, a dle statistik dochází k duševním poruchám a depresím, někdy se stává, že si takto postižení lidé sáhnou na život.

Nakolik toto hodnocení duševní oblasti je pravdivé, vědí jen sami SJ. Pokud se týká samotných symptomů strachu, lze je pochopit z literatury, kázání a rozhovorů.

OBLAST ETICKÁ

Jak jsem již uvedl v jiné částí mého pojednání, SJ patří mezi poctivé, slušné, usměvavé křesťany, kteří pravdivě, ale i zdánlivě dokáží milovat. Z rozhovorů, ze zkušenosti jim blízkých osob vyplývá, že především organizace podporuje následující konání a postoje:

• Podmíněnou lásku

Miluje ty své, jim oddané, poslušné, srovnané naprosto loajální členy. V případě snahy se vymanit zpod „křídel“ rodiny, sboru, VRO se mění scéna. Milující se členové začnou podezřívat milovanou osobu, napomínat, v další fázi, odsuzovat, nebo se uchýlí k pomluvám a žalování starším.

• Ostrakizaci

V případě výstupu, nebo vyloučení nastává stav tzv.: „Ostrakizace“. Podle Wikipedie, to znamená: „Forma sociální kontroly, vytěsnění jedince z kolektivu nebo společnosti, jeho částečné nebo úplné ignorování. Je využíván kolektivem jako trest, nebo někdy jako forma nátlaku.“

Slyšel jsem osobně mnoho bolestných, srdcervoucích příběhů rodičů, dětí, druhých rodičů, přátel, kteří přicházejí o ty nejkrásnější, kdysi hluboké vztahy. Ptal jsem se několikrát, proč? Ti, kteří zůstávají, to zdůvodňují snahou o čistotu sboru. Jako druhý důvod uvádějí, že se jedná o výchovný prostředek k návratu do společenství. V tom je utvrzuje i literatura SV. Při tom studium Písma nám jednoduše ukáže, že tento jejich výklad Pavlových epištol je vytržený naprosto z kontextu a je explicitně proti Kristově zákonu lásky, tedy je hříchem.

Pro pozorovatele se tento jev v organizaci SJ jeví jako největší selhání systému. Podle našich zákonů o lidských právech a svobodě se zdá, že to je na hraně protizákonné.

• Vzbuzování strachu z odloučení

SJ jsou vyučování, že vyloučení z Organizace = oddělení od VRO = oddělení od Jehovy. Zdá se, že větší náboženská arogance, povýšenost a pýcha již v tomto dosáhla vrcholu. To bývá pro mě něco, co mně dokáže vyvést z rovnováhy při rozhovorech. To jsou ty momenty, po kterých nemohu v noci spát.

• Podněcování k nenávisti vůči „odpadlíkům“

Je zřejmé, že to je běžná praxe ve vztahu k těm, kteří byli vyloučeni, nebo odešli. Sám jsem svědkem tvrdosti, nenávisti ze strany SJ v kruhu mých vzdálených příbuzných. Je známo, že toto je kámen úrazu, o který se potýkají SJ a budou potýkat neustále, pokud jejich učení a praxe budou pokračovat. Tak to vypadá, jakoby SJ stavěli na tvrzení a doporučení svých předchůdců, např.: Rutherforda, který vůči odpadlíkům napsal tak drsná, neuvěřitelná slova, která se v tomto pojednání nehodí ani citovat.

„A navíc chceme nenávidět ty, jež svévolně ukazují, že nenávidí Jehovu, nenávidí to, co je dobré. …Nenávidíme je, ne že bychom jim chtěli škodit nebo jim přáli újmu, nýbrž v tom smyslu, že se jim vyhýbáme, jako bychom to činili s jedem či s jedovatým hadem, protože nás mohou duchovně otrávit.“ (Strážná věž, 15. června 1980, str. 8 (angl.)

„Zbožná nenávist je mocnou ochranou proti nesprávnému jednání… Děláme to? …Mezi těmi, kdo projevují nenávist k Jehovovi tím, že se proti němu bouří, jsou odpadlíci. Odpadlictví je ve skutečnosti vzpoura proti Jehovovi. …Jiní odpadlíci tvrdí, že věří Bibli, ale zavrhují Jehovovu organizaci a aktivně se snaží zabránit jejímu dílu. …křesťan [je] musí nenávidět (v biblickém smyslu tohoto slova) jako ty, kdo neoddělitelně přilnuli ke špatnosti.“ (Strážná věž, 1. října 1993, str. 19)

OSOBNÍ PŘÍBĚHY

Muž, který má 68 let, byl v organizaci od svého narození. Sloužil věrně na mnoha různých pozicích i se svojí rodinou. Před půl rokem odešel, byl vyloučen, protože začal studovat Písmo tak, že oslovovalo jeho nitro, toužil poznávat Ježíše Krista a modlit se k němu. To není v organizaci dovoleno a setká se vždy s odsouzením od vlastní rodiny i od přátel. Jeho děti se s ním a jeho manželkou přestaly stýkat a zákaz kontaktů platí i pro jejich děti. Dovedete si představit, když ti, které milujete vás považují za nehodné pozdravu a za smetí? Někdy i za něco horšího.

Z vyprávění mnoha bývalých Svědků jsem pochopil, že toto je nejpodlejší strategie "Věrného a odvážného otroka" - rozbít, zničit vztahy mezi lidmi, kteří začnou mít jiný názor, než ten "jediný" dovolený. Mladý člověk, který najednou pochopil, že Ježíš je hoden jeho díků, oslavy a proseb. Když poprvé oslovil v modlitbě Krista, tak v další větě se omlouval Jehovovi za to, že se modlí ke Kristu. Pokračoval v tom znovu a znovu, a když skončil, tak zjistil, že se v jeho nitru něco zlomilo. Vstal, jako nový člověk, nově narozen, smířen s Bohem a plný radosti.

Jiný mladý muž bydlí v autě, bez práce, protože jeho rodiče ho vyhodili z domu. Stal se odpadlíkem - začal číst především Písmo a prožil "otevření očí" na osobu Ježíše Krista. Zatím má ještě v hlavě zmatek, hledá duchovní rovnováhu.

Moc zajímavé, někdy až drsné jsou rozhovory s těmi, kteří jsou věrní organizaci a stále stojí u stojánků. Jsou přesvědčeni, že slouží svému milovanému Jehovovi. Ze studia jejich literatury  a z jejich výpovědi je zřejmé, že slouží svému Věrnému a rozvážnému otrokovi (VRO) z Warwick v USA.

Zákaz přijetí transfuze krve

V důsledku tohoto tvrzení o zákazu transfuze, zemřelo mnoho dětí a dospělých. To samo o sobě je nejen neetické, nemorální, ale i hříšné.

Podle výpovědí některých bývalých členů, oni sami byli přesvědčeni o tom, že v případě nutnosti transfuze, nechají své dítě zemřít. Někteří dokonce byli členy komise, která měla za úkol v případě neposlušnosti rodičů vedení organizace, dítě unést z nemocnice. To se taky v jednom případě, o kterém vím stalo. Při zhoršení zdravotního stavu, dítě bylo na poslední chvíli vráceno do nemocnice a zachráněno.

Je velmi neetické ve vztahu k lékařům, že jim zabraňují zachránit život vlastních dětí. To je naprosto proti lidské. Jaké světlo o životě přinášejí lékařům, jakým jsou příkladem, pokud se postaví proti nim, aby jim zachránili jejich dítě? Je to kompromitující i v kontextu celého křesťanství.

Nakonec to, že za případný souhlas s transfuzi jsou kázněni, nebo donuceni odejít, aby to však vypadalo, že odcházejí dobrovolně. Trest za snahu záchrany vlastního dítěte!

To, že se podařilo VRO přesvědčit maminky, aby v případě potřeby odmítly transfuzi pro své děti, je důkazem naprostého ovládnutí lidského rozumu. Přece neexistuje nic pro normální, zdravou, milující maminku, co by mohlo způsobit, že nedovolí zachránit dítě, když to je možné, navíc na základě falešného výkladu Písma. Existuje ještě něco, co by tato matka neudělala v zájmu svého „guru“, kterého ani nezná, nemá s ním žádné společenství. Je schopna vyhodit svého milujícího syna z domova a přerušit s ním kontakty, třeba navždy, když si to žádá otrok, ne spíše otrokář.

Především v sektách a totalitních režimech jsou dnes lidé takto znásilňováni, ani si to neuvědomí. Může být něco hrozivějšího, než slyšet z úst matky, že nedovolí lékařům zachránit své dítě? Při tom je k tomu postoji povzbuzována staršími, kteří mají milovat a zachraňovat lidské životy. Vše je obaleno do příkazu Boha Jehovy, a Písma. Není tento postoj znevážením Pána Boha, Ježíše Krista a jeho Slova? Protože Bůh i Pán Ježíš zachraňují. Ježíš dává život a SJ dopouštějí, aby lidé umírali naprosto zbytečně.

Když člověk domyslí tuto kauzu do konce, to znamená, že nyní je na světě kolem 8 mil. SJ. To taky znamená, že jsou tisíce jejich dětí potenciálně ohroženy na životech, odmítnutím transfúze, v případě potřeby a zároveň vyhnáním z domova, v případě neloajality s VRO. 

Odmítání pomoci lidem mimo organizaci

Občas se jich zeptám, zda SJ vedou nějakou charitativní práci, zda pečují o osamocené matky, bezdomovce, sirotky, nemocné. Odpověď zní, ne. Pečují jen o své lidí. Podle nich, „je našim úkolem hlásat království, a ne konkrétně pomáhat. Stejně to mnozí mohou zneužít a ztrácíme tím čas.“

 Argumenty, že Pán Bůh a Pán Ježíš neustále kladli důraz na pomoc lidem potřebným k nim nedotírají. Přesto jsem zjistil, že hlavně ženy nejsou hluché na svědectví o činnosti církví ve světě, která v mnoha oblastech naplňuje Kristovou vůli, když krmí hladové a pečuje o ty v nouzi, nezávisle na jejich víře. Ale zdá se, že nejsou schopny vyjádřit nahlas na patřičném místě svůj obdiv a souhlas s činností církve. Je zřejmé, že tento „projekt“ nečinnosti může vést k necitlivosti a lhostejnosti na lidské utrpení a bídu.

Několikrát jsem jim vyprávěl o našich zkušenostech v konkrétní službě cizincům. Některé ženy byly překvapeny a dotčeny možnostmi, které je možné využít v církví i mimo ní (sportovní a dětské aktivity, společné jídlo, sdílení, poradenství, pozvání do rodin, výuka českého jazyka a sborové programy, sdílení víry, studium Písma pro zájemce....) Vyjadřovaly údiv nad tímto způsobem projevovanou Boží láskou. 

Nedoporučení pro  mladou  generaci  studovat na vysokých školách

Vedení organizace a starší ve sborech povzbuzují mladé členy ke službě Jehovovi s plným nasazením, což je spojeno s odrazováním studia na světských vysokých školách. Předpokládá se, že studenti budou ovlivněni "duchem světa", nesprávnými informacemi a získají široký obzor, který jim bude bránit v poznání Písma a zabrání plnému nasazení ve službě. 

„Zbožňování organizace VRO

Několikrát jsem v rozhovorech „zaháknul“ o organizaci. To je moment, když usmívající se SJ prožívají změnu v obličeji a stávají se nevrlí, dokonce zlí. Jejich postoj ke svému vedení je neuvěřitelně loajální, až zbožňující. Zjistil jsem mnohokrát, že pokud vyjde najevo, že, názor SV je v evidentním rozporu s Písmem, vždy budou hájit organizaci.

VRO je omylný a není inspirován Bohem.

Ve SV z roku 2017 se uvádí, že VRO není inspirován Bohem a je omylný. Jejich reakce je nejistá i když přiznávají, že si toho jsou vědomi.  Jako by váhali s odpovědí, nakonec brání své „pastýře“ argumentem, že jsou dobří, věrní, že jsou hodni důvěry, protože byli ustanoveni Kristem.

Proč tedy vedení vyžaduje mnoho nesmyslných a scestných pravidel po svých ovečkách? Při nedodržení jsou souzeni, vylučováni a ostrakizováni. Co, když přijde nové světlo a pohled na transfuzi se změní? Kdo je zodpovědný za zmařené životy?

Neschopnost se omluvit

Nikdy jsem neslyšel a věřím, že nikdo ze SJ nezaslechl ani náznak, aby se VRO kdykoli omluvil, nebo uznal chybu za nehorázná pravidla a ve věcech nesplněných proroctví za lež. I na to jsem se ptal a odpověď většinou zněla, že vinu na těchto věcech mají sami členové organizace. Oni špatně pochopili, byli zbytečně horliví, je to jejich vina. Toto je zřejmě důvod, proč vedení nařizuje neustálou změnu, zákaz používání literatury a knih. Je zřejmé, že důvodem je, aby SJ neuvěřili dřívějším falešným výkladům a neměli informace o své vlastní historii.

Neslučitelnost slov a činů

Občas se v rozhovorech objeví poznámka, že především SJ jsou morální a bibličtí. Tak je vnímá i část obyvatel, kteří mají jen povrchní informace. Nekouří, nepřijímají krev, nemají nic společného s válčením a mají spořádané vztahy v rodinách. A to je jistě pravdivé. Z druhé strany „mince“ je obraz zcela obrácený.

Kontrakty s „kontroverzními“ firmami pro SJ

Ukázalo se na základě přístupných dokumentů, které již nejsou z našich rozhovorů, ale z patřičných dohledatelných a ověřených zdrojů, že organizace během minulých let uzavírala obchodní smlouvy a obchodovala s korporacemi na výrobu zbraní, tabáku a krevních bank. Samozřejmě z toho měla nemalé příjmy.

Zneužívání dětí

Dnes je potvrzeno, že v organizaci se projevuje zneužívání dětí  (např.: podle královské komise v Austrálii asi 1006 případů zneužití, bez oznámení patřičným úřadům). Organizace dnes platí miliony dolarů kompenzací lidem postiženým jejich zneužitím. Důvodem tohoto jednání je mimo jiné jejich nesmyslné pravidlo o „Dvou svědcích“.

Případnými zmínkami o těchto kauzách někteří bývají překvapeni, až šokováni. Samozřejmě se brání lží odpadlíků a výmyslům církevníků, ale v několika případech mi řekli, že to je moc závažné, a že to musí prověřit na internetu.

Myslím, že nejhorší reakce slyšíme z úst starších, kteří na soudních výborech obhajují organizaci a vymýšlejí neskutečné argumenty vůči uvedeným informacím. Hlavním cílem je zachování dobrého jména organizace.

Ještě jedna oblast, o které, jak se zdá z rozhovorů, SJ ani netuší, je spolupráce po dobu asi deseti let s pobočkou OSN v New Yorku. Tato organizace byla vždy v hledáčku SJ jako „Babylón“, který bude zničen a najednou se ukazují dokumenty o spolupráci, s tak nenáviděným subjektem. Je to jakási duchovní „schizofrenie“, nebo jen pokrytectví VRO?

Zatajování proroctví

Je zajímavé, jak se daří organizaci zatajovat falešné předpovědi, proroctví, která se nenaplnila. Prakticky to probíhá likvidací dříve vydaných knih a časopisů. Ani samotní členové si nejsou vědomi, co se vlastně děje. Jejich vůdcové nařídí zničení knih ve všech sborech ve světě v určitou dobu a doporučí přechod na knihy nové, aktuální. Zjistil jsem, že nesvědkové, mají lepší informace, než oni, o změnách, které se udály. Všiml jsem si, že některé sekce JW. ORG jsou nečinné. Právě proto, že popisují něco, co již dnes je jinak, co neexistuje. 

Ničení přírody

Zároveň se jedná o bezprecedentní ničení přírody, kvůli neúměrnému počtu knih a tištěné literatury pro nejméně 8 mil. SJ. Miliardy zničených stromů na naší planetě pro výrobu papíru, neúměrná spotřeba vody, znečištěné ovzduší pro výrobu barev a jiných tiskacích potřeb. A po určité době likvidace knih a jiné literatury. Zdá se, že SJ patří v této oblasti k největším devastačním skupinám na naší zemi. Při tom mají ve svém DNA zakódovanou ochranu planety, na které se chystají žít na věky.

Neschopnost přiznat neznalost

Spočítal jsem, že podle knihy Matusiaka (Zmienne nauki Świadków Jehowy) došlo během asi  sta let ke změnám v jejich učení i v praxi přibližně  862 x. Občas jsem to číslo zmínil v rozhovorech, dostal jsem odpověď, že tomu nevěří, že je to nezajímá, nebo že to nemůže být pravdivé. Všiml jsem si, že se někteří pohrdavě usmívají. Považují to nedůležité slovíčkaření. Tento pojem je docela často používán. Když neznají odpověď na otázku, když se to vymyká z jejich okruhu poznání, tak mně vyčtou, že slovíčkařím.

Nové světlo

Zní to docela legračně, ale zároveň tragicky, jak se při rozhovorech vymlouvají na nové světlo. Všechny tato utajování, lží vysvětlí jediným textem z knihy Přísloví (4, 18) o tom, že „přichází nové světlo“. Je to opravdu možné, takto primitivně argumentovat složité věci a spokojit se s jedním, univerzálním tvrzením o novém světle? Nebo se ptáme, zda tomu opravdu  věří, nebo to je nějaká hra, ve které je složité vypadnout z kola ven? A proto v něm zůstávají navzdory všemu.

Při jasné argumentaci, že mnohé učení bylo změněno, někdy docela radikálně, se brání tím, že je to nové světlo, a že důvěřují zcela „věrnému otrokovi. Reakce svých předchůdců, kteří reagovali přesně podle pokynů svých vůdců, považují za unáhlené a vlastně je považují za nechápající a špatně si vykládající to, co bylo dříve napsáno v jejich literatuře. To znamená, že za všechna ta nesplněná v minulosti proroctví, mohou v zásadě jen následovníci, ne falešní vůdcové. Někteří svědci zapírají, buď vědomě, nebo opravdu nevědí o kauzách, jako roky příchodu Krista (mnohé milióny lidí žijících v období roku 1925 neměly umřít, stavbu Bet Sarin…), prodávali majetky, nezaseli pole, vydali se na plno zvěstovat evangelium do mnoha končin světa. Neženili se, neplánovali…). Když se nestalo nic, změnili učení a vinu vhodili na ty, kteří byli údajně moc radikální a nepochopili pravdu. Věrného otroka respektují a jsou přesvědčeni, že bratři pracují dobrovolně, věrně a dávají pokrm časem svým. Jsou tedy jaksi automaticky hodni důvěry a bezmezné poslušnosti.