KOM - MK
Dovolím si uvést příklad ze svého života. Před čtyřiceti léty jsem se zamiloval do dívky, která je mojí manželkou. Prožili jsme spolu pěkné, ale i složité dny. Někdy jsme se dokonce i pohádali a znova se usmířili. Občas jsem na ní zaslechl nějaké stížnosti od jiných lidí a ona slyšela něco nepěkného o mně. Máme spoustu zkušenosti a zůstali jsme díky Bohu spolu až dodnes. Myslím, že se máme rádi, možná jinak, než ve svém mládí. Ale máme jistotu, že patříme k sobě a nehledáme někoho jiného, lepšího, dokonalejšího...Zdá se mi, že to je podobné v duchovním životě. Když někdo prožije osobní vztah s Kristem, odpuštění, lásku a komunikuje s ním, nemá potřebu hledat jiného boha. Je nasycen jeho Slovem, šťasten, prožívá odpočinutí, naplnění svých duchovních, emocionálních i tělesných potřeb. Jako v tom manželství. Samozřejmě to není jen černobílé. Někdy se modlíme a zdá se, že odpověď je v nedohlednu, jindy máme jistotu, že Bůh s námi hovoří a vede nás, vyslýchává. Pokud někdo má víru, že jeho bůh, Buddha nebo Alláh ho slyší, miluje, odpouští, ať ho vzývá a hledá.....Jsem moc rád, že rozhodování, kdo bude zachráněn, bude s Bohem a kdo nikoliv, není na nás. On to zvládne, nemusíme se bát, že bude chaos. Ten, který stvořil tak spořádaný, nádherný svět si s námi lidmi poradí i v budoucnu. Ještě jednu poznámku si dovolím: Jsem přesvědčen, že SJ zabránili svým ovečkám poznat osobně Boha, jako Otce a Ježíše Krista. Nesmí s nim mluvit, děkovat, oslavovat. Proto si nedovedou ani představit, mít osobní vztah s Bohem. Prožívat duchovní zkušenosti s Ježíšem v Duchu svatém. Proto v rozhovorech, v článcích, komentářích se téměř nikdo neptá na Krista, jako Spasitele a Pána. Na jeho lásku a milost. Většinou zaznívají diskuse: "Co bude se zemí. Jak budeme a jak chceme žít na zemi." Ne s kým, ale kde a jak....Jistě je to jejich právo a volba. Mějte se dobře.