POSLÁNÍ CÍRKVE OBECNĚ
POSLÁNÍ CÍRKVE OBECNĚ
Ani církev neexistuje z žádného jiného důvodu, než aby vtahovala lidi do Krista, aby z nich učinila Krista v malém. Pokud to nedělá, jsou všechny katedrály, duchovní, misie, ba i sama Bible, pouhým mařením času. Bůh se nestal člověkem pro nic jiného" (C. S. Lewis)
VEDOUCÍ SBORU
Pastoři a vedoucí by měli zajišťovat pouze to, co Kristovi následovníci nedokážou udělat sami. To, co si dokážou obstarat sami, budou předávat ostatním. Úkol vedoucích je vyzývat lidí, aby šli dále, než byli dosud. Vytvářet nové struktury a zároveň odstraňovat služby podporující konzumní způsob víry.“
FUNKCE CÍRKVE
Co je funkcí církve? Aktivně žít ve společnosti, stát se ztělesněním dobré zprávy. Být Božíma misijníma rukama ve světě, který se potřebuje chytit něčeho hmatatelného. Tomu je potřeba přizpůsobit i formu. Ztělesňující církev musí mít novou strukturu. Sbor, jako jedna důležitá, nezbytná součást Božího království, ne jediná. - - Nebudeme vytvářet nové budující služby, aby lidé měli prostor pro vztahy ve světě. Pokud Pán povede někoho osobně k zahájení nové služby, budeme se modlit, žehnat a povzbuzovat. Dosavadní služby se pokusíme propojit s přirozenými světskými aktivitami… - Definovat poslání nedělních bohoslužeb (dům modlitby pro národy, rodina, třída, nemocnice…)
STRUKTURA
Přiměřená potřebám. Zdokonalování struktury a bohoslužby může vést k prohlubování „konzumního“ křesťanství. Raději lidí vyzbrojit, než je zabavit. Zapojení žen do vedení. Zapojení přátel do dění ještě před obrácením. Špatné vedení – dělá vše správně. Dobré vedení dbá, aby se děly správné věci, ty deleguje.
ZMĚNA MYŠLENÍ
Sbor jako součást Božího království, ne království samo. Aktivně žít ve společnosti, stát se ztělesněním dobré zprávy, v každém záhybu tohoto světa. Ztělesňující církev musí mít novou strukturu. Nebudeme vytvářet nové budující služby, aby lidé měli prostor pro vztahy ve světě. Dosavadní služby se pokusíme propojit s přirozenými světskými aktivitami. Vytvoříme prostor, aby naši, zatím neobráceni přátelé, se zapojovali do služeb (rozdíl mezi zvoucím sborem a „ztělesňujícím společenstvím). Nebudeme se snažit být „dokonalí a nablýskaní“. Zahradu budeme využívat častěji, než doposud, časem umožníme volný vstup pro náhodné návštěvníky z ulice.
„STATUS QUO
je velký problém. Stav, kdy se věci nemění, nestimuluje žádné nadšení ani kreativitu. Je to kletba nového tisíciletí. Život, který zůstává stejný, není křesťanský. Většina křesťanského světa dává přednost tomu - nedělat problémy a zachovat stav beze změn. Náboženství, v nejhorším případě stav beze změny posiluje, často na úkor naší víry. V celém evangeliu jde o změnu – transformaci.“
JEŽÍŠ V NÁS I S NÁMI
Pokud vyznáváme, že Ježíš je v nás, je našim Pánem, tak nás to musí motivovat k tomu, abychom jako on, šli do světa, přebývali s lidmi, milovali je a naplňovali jejich potřeby. Jsou jen dvě alternativy. Buď Ježíš není v nás a není ani Pánem a budeme sedět většinou v lavicích, v církevních budovách. Pokud je naším Pánem, budeme mu poslušní a budeme stále častěji ve světě, mezi lidmi, jako býval on. Nebudeme jen chodit do církve, ale budeme sami církví, chrámem Ducha svatého. Ve společnosti se budeme učit poznávat Ježíše především, jeho moc, jeho lásku, tam budeme budovat své vztahy mezi sebou i se světem. Tam se budou rodit i vychovávat učedníci. Ne v církvi, v lavicích, ale v terénu. V místech, ve kterých Ježíš rád a často přebýval. Bude platit jeho zaslíbení: „Jsem s vámi po všechny dny…“
BÝT JAKO JEŽÍŠ
Být jako Ježíš, žít jako Ježíš, chodit tam, kam by chodil Ježíš. Pít z pramene života a uhašovat žízeň jiných. Být pro lidí obhájcem, přítelem, novým člověkem, neodsuzovat, povzbuzovat. Klást správné otázky („Co pro tebe mohu udělat, co tě trápí…). Společně stolovat (zvát na večeři, na kávu). Podstoupit riziko, že někoho urazíme, ztratíme. Počítat s nevraživostí, překážkami a výsměchem.